Publikováno

Nubra

Dvoudenní výlet do údolí řeky Nubra. Nejšílenější jízda autem v mém životě. Fakt jsem se bál, ale stálo to za to. Přejeli jsme nejvyšší průsmyk otevřený pro automobily (5602 m n. mořem). Údolí Nubra je z jiného světa. Neskutečné výhledy na okolní hory, mrazová poušť s písečnými dunami a slanými výkvěty, bizarní skalní útvary. Pokračovat ve čtení „Nubra“

Publikováno

New eyes on Martin Luther

K tomu reformačnímu jásotu se nejlépe připojuje písní. Užívám si skvělé album „New eyes on Martin Luther“. Jsou tam staré tradiční věci od Praetoria, Bacha i Luthera. Nechybí ani Eine feste Burg ist unser Gott (Hrad přepevný jest Pán Bůh náš). Protože je to nahrávka z dílny Nilse Landgrena a Capelly de la Torre, můžete se těšit na netradiční, ale naprosto profesionální, propojení klasiky a jazzové improvizace s velmi zdatnou dechovou sekcí. Nebojte, není to žádná divočina nebo samoúčelnost, krásně to sedí k reformaci a promlouvá to hudebně k dnešnímu posluchači. Improvizace totiž vyžaduje pořádný kus disciplíny, umu a hlavně naslouchání těm ostatním. Album odkazuje k jednomu vinnému kmeni, ale ukazuje, že výhony nemusí být nutně dřevnaté a proschlé. Nene, mohou být i svěží, zelené, šťavnaté.

In dir ist Freude in allem Leide,
o du süßer Jesu Christ!
Durch dich wir haben himmlische Gaben,
du der wahre Heiland bist;
hilfest von Schanden, rettest von Banden.

Publikováno

Mt. Kenya – galerie

Publikováno

List druhý: Keňa

Mt. Kenya je plná extrémů. Vysoké teploty padají v noci pod bod mrazu, rozpálené skály střídá svěží zeleň lobelií a starčeků. Stejně tak je to, zdá se, s celou Keňou.
Když před časem Keňa úplně zakázala igelitové sáčky a tašky, mohlo se zdát, že je to pokroková „zelená“ země. Ve skutečnosti to byl pud sebezáchovy zdejší vlády, aby se země igelitem neudusila. Pokračovat ve čtení „List druhý: Keňa“

Publikováno

List čtvrtý: Maasai Mara

Jejejejedededemememe dododo nárrrrrrodníníníhoho parrrrrrkukuku Maasai Mara. Sjeli jsme z hlavní silnice a čeká nás 130 km po prašné rozbité cestě degradovanou trnitou savanou. Kdykoli předjíždíme nebo jsme předjížděni, auto se zahalí do oblaku hnědého prachu, který vleze všude. Čekám, kdy se vysypou skla. Mít v batohu smetanu, mohli bychom za chvíli dělat šlehačkový dort. Dotáhli bychom to po těch třech hodinách jistě i na máslo. Novou cestu budují, jako většinu staveb v Keni, čínští soudruzi africkým tempem, tedy pole pole – slowly slowly. Jednou si to tu všechno koupí. Pokračovat ve čtení „List čtvrtý: Maasai Mara“

Publikováno

List pátý: Nairobi

„Vážení cestující, blížíme se k hoře Kilimanjaro, kterou můžete vidět před letadlem vlevo. Právě jsme dostali povolení obletět horu tak, aby si ji cestující na obou stranách letadla mohli prohlédnout. Nejprve uděláme manévr z levé strany a pak z pravé.“ I tak může vypadat hlášení pilota na palubě Kenyan Airways. Nechci vidět uhlíkovou stopu, kterou tenhle manévr zanechal. V mé paměti však zůstane krásný obraz nejvyšší hory Afriky a taky poznání, že volba mezi lezením na Mt. Kenya a Kili byla správná, byť obě mají své kouzlo. Pokračovat ve čtení „List pátý: Nairobi“

Publikováno

List šestý: Čtení v oblacích

Intermezzo z leteckého magazínu aneb Keňa s hlavou v oblacích

V říjnovém čísle magazínu Safiri jsou dva články, které mě zaujaly. První o super technologiích výroby alternativy dřevěného uhlí a jakési formě streetartu nebo spíš beachartu v Keni. Tématem jsou odpady, které jsou v Keni problém velmi viditelný. Dřevěné uhlí navíc souvisí s odlesňováním a proměnou krajiny.  Pokračovat ve čtení „List šestý: Čtení v oblacích“