Proč chci místní referendum o průmyslové zóně

Poslední rok se na zastupitelstvu vždy řeší i tzv. rozvoj průmyslové zóny. Slovo “rozvoj” píšu obvykle v uvozovkách nebo jej uvozuji slovem “takzvaný”, protože podle mého o žádný rozvoj nejde. Představený návrh společnosti Exprin, jakkoli byl už několikrát upraven, je zátěží a projektem minulosti. Místo země a města pro budoucnost nás zóna staví do pozice montovny a laciného překladiště minulosti. 

Pokračovat ve čtení „Proč chci místní referendum o průmyslové zóně“

Ohlédnutí za Nocí kostelů 2021

Požehnaný večer a noc mezi “Učiň mě, Pane, nástrojem…” a “Laudate omnes gentes, laudate Dominum…”. Tedy mezi mezi modlitbou sv. Františka z Assisi zhudebněnou Petrem Ebenem a chvalozpěvem z Taizé. Tyhle dva zpěvy už nějak tradičně vymezují čas Noci kostelů v Soběslavi. Čas mezi ekumenickou bohoslužbou, která propojuje křesťanská společenství našeho města a se kterou putujeme od kostela ke kostelu, každý rok jinde, každý rok společně. A mezi zpěvy z Taizé, kterými každoročně, už v malé skupině ponocných, těch, kteří ještě neusnuli, Noc uzavíráme v kostele svatých Petra a Pavla.

Pokračovat ve čtení „Ohlédnutí za Nocí kostelů 2021“

Tak nám jmenovali výbor…

Tak nám jmenovali výbor,” chtělo by se zvolat s paní Müllerovou ze Švejka.

Zastupitelstvo města Soběslavi schválilo složení výboru pro průmyslovou zónu. Od zveřejnění záměru stavby logistického centra na stránkách krajského úřadu uplynul téměř rok. Máme důvod radovat se? 

Výbor sám o sobě jistě není špatná věc, pokud funguje, má jasný mandát a silnou pozici. Vznik toho soběslavského je ovšem spojen s několika vykřičníky, které nás mají varovat. Předně výbor vznikl až poté, co rada města selhala ve vyjednáváních s petičním výborem a svým způsobem i s developerem zóny. Jasné vize města nebyly nikdy formulovány. Radní Alena Krejčová místo toho přišla na zastupitelstvo s návrhem, aby jednání o zóně, údajně kvůli transparentnosti, převzal nový výbor, který navrhla k tomu účelu zřídit. Navržená metodika obsazení výboru nebyla motivována až tak odborností, jako stranickou vůlí. Strany zastoupené v zastupitelstvu mohly nominovat své zástupce do výboru podle síly mandátu jednotlivých zastupitelů. Rada se tak zbavila odpovědnosti za jednání, resp. přenesla odpovědnost na zastupitele.

Pokračovat ve čtení „Tak nám jmenovali výbor…“

Jak Hláska opět strhla pekelnou váhu.

“Sdělení obsahuje převážně domněnky, nikoliv informace založené na faktech, je tendenční, kritizující a cílené proti radě města. Často zmiňuje spol. EXPRIN Property s.r.o. a vrhá špatné světlo jak na radu města, tak na tuto společnost.Uveřejnění sdělení s reakcemi by vedlo k dohadům na stránkách Hlásky, které by navíc nebyly srozumitelné pro občany.”

— citace ze zamítavého stanoviska redakční rady radničního periodika Hláska k článku Nečekejme, jednejme.

Všimli jste si někdy, že v Hlásce se až na výjimky nedočtete kritické příspěvky? Nepřišlo vám to divné? Hlásku přece platíme všichni z našich daní a ještě jsme nuceni si ji kupovat za, snad symbolický, ale přesto peníz. A co dostáváme? Krom jistě užitečného koktejlu informací o kulturně společenských a sportovních akcích ještě notnou část radniční propagandy maskované zpravidla do sdělení pana starosty nebo do tzv. objektivních reportáží podepsaných redakcí.

Pokračovat ve čtení „Jak Hláska opět strhla pekelnou váhu.“

Nečekejme, jednejme!

Budoucnost se děje nyní. Každým rozhodnutím se nám některé možnosti zavírají. Když chceme někam směřovat, je dobré mít vizi a plán. Pro město je takovým plánem plán územní. Soběslavský plán počítá s rozvojem průmyslové zóny. Je to barevná plocha se základním popisem, který není příliš detailní ani omezující. Donedávna to stačilo. Žili jsme v představě, že zóna bude růst postupně, podle požadavků místních podniků a také se bude rozvíjet s příchodem nových zájemců. Naše představy byly navázané na to, co už ve městě máme. Developer EXPRIN Property a jejich návrh výrobního/logistického centra tyhle představy zcela rozbil. Ukázalo se, že územní plán Soběslavi je na takové projekty krátký.

Budoucnost se děje nyní. Proto občané i petiční výbor připomínkovali záměr EXPRIN Property už ve zjišťovacím řízení. A bylo to dobře. Získali jsme trochu času. Petiční výbor i nadále usiluje při jednáních s městem o jasné stanovení mantinelů v průmyslové zóně. Nemůžeme čekat. Čekáním se naše možnosti změnit průmyslovou zónu tak, aby byla zónou pro naše město, zmenšují. EXPRIN Property totiž nečeká, chrání si svůj záměr a nechce jej ani moc měnit. Dokonce stále opakuje, že nedá záruky, že v zóně nakonec nevyroste logistické centrum.

Petiční výbor proto už při prvním setkání s radními navrhl vypracování společné vize pro průmyslovou zónu. Pouze z takové vize lze odvodit regulace pro dané území. Jsou to obecné závazky pro každého investora. Stejně jako regulujeme podobu obytné výstavby ve městě, měli bychom regulovat tu průmyslovou. Bohužel radní na druhé setkání nepřišli ani s vizí, ani nechtějí nic vymýšlet. Marní čas. Hasí aktuální problém bez vize a jasného plánu, přičemž doufají, že je zachrání alternativní posudky. Nezachrání, trumfy drží v rukou investor. Tím, že radní odmítají regulaci v průmyslové zóně, vzdávají se možnosti ovlivnit její podobu a dávají budoucnost města všanc investorovi. Jeho zájem však bude končit oplocením jeho areálu. To, co se pro radní nyní zdá jako dobré řešení s minimem úsilí a peněz, bude v budoucnu zátěží a vybere si svou daň.

Dobrý start, ale nejisté vítězství

Ve středu 24.6.2020 proběhlo na Soběslav velmi neobvyklé zastupitelstvo. Zástupci petičního výboru zde totiž v rámci bodu různé předali zastupitelům petici s bezmála dvěma tisíci podpisů, kterou občané vyjádřili svůj nesouhlas se záměrem v průmyslové zóně. Ve vystoupeních občanů ze Soběslavi i Chlebova zaznělo mnoho pádných argumentů proč občané považují návrh v průmyslové zóně za nesmyslný a ohrožující život ve městě. Z 21 přítomných zastupitelů se jen pár odvážilo promluvit ve prospěch občanů, zbytek mlčel. Pravda, soběslavská jednání zastupitelstva nebývají nikdy příliš hovorná, tentokrát bylo ale mlčení zarážející. Na základě předloženého návrhu se však nakonec zastupitelé dohodli na tom, že uloží radě města, aby se s představiteli petičního výboru sešla k diskuzi nad plány v průmyslové zóně.

ilustrační obrázek, zdroj: Pixabay.com

Den nato zveřejnil krajský úřad výsledky zjišťovacího řízení ve věci procesu EIA u předmětného záměru v průmyslové zóně. Úřad konstatuje, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a bude proto posuzován podle zákona EIA.

Pokračovat ve čtení „Dobrý start, ale nejisté vítězství“

Ředění pravdy

“Chceme být dobrými sousedy,” říká zástupce EXPRIN PROPERTY pan Hulínský. 

Dobrý soused je jistě požehnání. Stačí se ale podívat na mrazivě vtipný film Vlastníci nebo si vzpomenout na vlastní sousedské spory a víme, že situace není vždy růžová. 

Sousedy si zpravidla tak úplně vybrat nemůžeme. Můžeme ale nastavit pravidla společného soužití. V případě průmyslové zóny v Soběslavi je takovým domovním řádem územní plán města. Záměr předložený EXPRIN PROPERTY ukázal velmi jasně jeho limity. Diskuze o nich je záležitostí města a věřím, že na ni dojde.

Co je však u nového souseda zarážející, je způsob, jakým se staví k obyvatelům města. Je to on, ne občané, kdo měl přijít první a představovat projekt. Nelze se vymlouvat na epidemiologickou situaci, naopak, zdá se, že omezení v době krizového stavu hrála investorovi do karet. Slušný investor by počkal s podáním na krajský úřad a naopak se snažil dostat k občanům maximum informací, představil by projekt zastupitelům. Nejsou to občané, kteří měli někoho kontaktovat, je to investor, kdo měl záměr kvalitně představit a diskutovat o něm. 

Pokračovat ve čtení „Ředění pravdy“

SOBĚSLAV PROPERTY s.r.o.

Město již potřetí vstoupilo na křehký led, navzdory tomu, že předchozí dva pokusy skončily koupelí v ledové vodě. A třetí pokus dopadl snad ještě hůře. Ve zvířeném bahně a úlomcích ledu se už nevyzná nikdo. A přitom stačilo zdánlivě málo. Informovat od počátku transparentně o zájmech města.

Jedu rovinatou krajinou před Brnem po silnici z Vídně. Vytížená čtyřproudovka láká investory, stejně jako každý kilometr nově postavené D3. Je to nasnadě, jsou to ideální lokality pro umístění hal s ohledem na snadnou dostupnost. Ideální pro investory. Lidé bydlící kolem těchto tepen pokroku zpravidla moc nadšení nejsou. Taky není divu. Tady před Brnem jsou vidět různé velikosti hal, od těch menších, kde sídlí různé střední společnosti, až po ty velké, často napojené na logistiku. Poznáte je snadno, k dálnici se otevírají číslované doky pro nákladní auta. Čísla lezou daleko za první desítku. Na některých halách jsou cedule – „Haly k pronájmu“.  V Soběslavi je takových doků naplánována v maximální variantě bezmála stovka. K tomu studie vypočítává dopravní zatížení, kde se dostáváme vpravdě k hrozivým číslům. Maximální varianta, slyšíme často. Problém je, že žádná jiná varianta nebyla předložena. Není na výběr. Vše, co bude o projektu řečeno a bude uvozeno slovy „ono to tak nemusí být“, je sice hezký slib, ale pořád jen slib.

Pokračovat ve čtení „SOBĚSLAV PROPERTY s.r.o.“

Doplňující informace nebo další mlha?

Po kritice a vzniku petice se informační kanály města opět otevřely a vypustily… inu, co vlastně vypustily? 

Jeden by čekal, že se konečně dozví ty tolik proklamované přínosy projektu. Místo toho další kondicionály a zastírání skutečnosti. Tedy přesněji kondicionály u těch kritizovaných věcí, pozitiva, ta jsou přece, milí občané, jasná. Nevidí je jen hlupák. 

Tedy znovu. Ve zjišťovacím řízení EIA je jasně popsaný projekt. Ano, je to návrh, mnoho věcí v něm není konkrétních, ale mnoho ano. Zopakujme si znovu, co je v něm psáno. Tentokrát sáhneme do části G, která se jmenuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru. Zde se píše: Předmětem oznámení je novostavba 4 hal sloužících pro lehkou výrobu a skladování se souvisejícími objekty (zpevněné plochy, vrátnice, sprinklerovny, areálové rozvody, retenční objekty – suché poldry, dopravní napojení kruhovým objezdem, přeložky stávajících sítí atd.). Výrobní a skladové haly jsou navrženy jako 4 obdélníkové objekty o celkové zastavěné ploše 71 796 m2 (hala A má zastavěnou plochu 13 809 m2, hala B 19 948 m2, hala C 21 562 m2 a hala D 16 477 m2). Celková plocha záměru je 20,3908 ha (40 % z této výměry činí zeleň). Součást jsou i parkovací plochy s celkem 789 parkovacími místy pro osobní automobily, 97 nákladními doky a 3 podélnými stáními pro nákladní automobily u haly B.

Pokračovat ve čtení „Doplňující informace nebo další mlha?“

Sklady nejsou park

Dálnice je mnohdy přednost, řekněme oblíbeným jazykem projektových SWOT analýz – příležitost. Záleží na nás, jak tu příležitost uchopíme a zda ji někdo neuchopí za nás.

Bohužel v Soběslavi ji uchopili za nás, podobně jako v nedalekém Ševětíně. Uchopili ji investoři, budovatelé skladišť a překladišť, logistických areálů, které jsou vzletně označované jako parky. Ono, když něco nazvete park nebo galerie, tak to hned vypadá líp než překladiště/skladiště nebo nákupák.

Pokračovat ve čtení „Sklady nejsou park“