zápisky o cestování, kultuře, radostech i starostech jednoho Kozlíčka
Rubrika: Soběslav
S bezvadnou partou lidí se snažíme oživovat naše město a přinášet nové nápady a podněty. Naše snahy být městu partnerem zatím nepadají na příliš úrodnou půdu, ale nevzdáváme to…
Pokud se o podobné věci snažíte ve Vašem městě nebo obci a chcete se podělit o zkušenosti a nápady, určitě zavítejte i na stránky spolku (http://sobeslavka.cz/) nebo mi napište.
Moje parketa je zejména veřejný prostor, zeleň a odpadové hospodářství.
Pár textů, které jsem k těmto tématům napsal…
Dvorek kavárny Zrnko. Téměř prázdninový parný den. Sedí se kolem stolečků, takže mizí obvykle formální charakter podobných akcí a rozdělení na posluchače a hosta. V tomto případě hostku. Dlouholetou kmenovou redaktorku Respektu, Silvii Lauder.
Dorazila s předstihem, vlaky prý mívají zpoždění a ona je ráda připravená, tak jela dřív. V publiku obvyklí podezřelí, ale zase i noví posluchači/ čtenáři.
V pasti pohlaví
Tématem jsou ženy. Tedy alespoň podle podtitulu dalšího autorského čtení z cyklu Vino et verbum – Být ženou v Česku není jednoduché – pořádaného spolkem Soběslávka. O tom, ale nejen o tom, je nová kniha V pasti pohlaví, se kterou Silvie úspěšně pronikla nejen na pulty knihkupectví, ale i do českých domácností. Nezbývá než doufat, že čtenářstvo najde odvahu k troše imaginace, jak vyzývá Silvie slovy Timothyho Snydera v závěru této knižní nelichotivé sondy do hlubin nerovnoprávnosti.
Od 12.5.2020, kdy krajský úřad zveřejnil oznámení o záměru vystavět nad Soběslaví megalomanské haly logistického centra, uplynulo necelého 3,5 roku a na vývěsce se můžeme dočíst, že developer v procesu EIA uspěl.
Vyšel z něj vítězně se souhlasným stanoviskem a 36 podmínkami, které mu krajský úřad uložil splnit. Bohužel ani jedna z nich není tak závažná, aby ji developer nezvládl, některé jsou pak vyloženě směšné. Namátkou vyberu třeba plachtování vozů v průběhu stavby nebo čištění techniky, seřízení strojů a dodržování pracovních přestávek. V podstatě povinnosti, které vyplývají z jiných právních předpisů nebo norem.
Krajský úřad připustil, že prakticky všechny oblasti životního prostředí (ovzduší, půda, biologická rozmanitost, krajina…) budou realizací záměru trvale dotčeny. Konstatoval však, že nanejvýš středně. A občanům města uložil také jednu podmínku ve stylu Zmikunda z Oprásků: „Se s tim smiř!”
Stačí připomenout stále živou ránu po tragických událostech na Filozofické fakultě v Praze. Z piety k obětem násilí a s ohledem k pozůstalým a blízkým obětí, tragédie se dotkla i mnoha obyvatel Soběslavi, se jeví jako přinejmenším velmi necitlivé slavit přelom roku ohňostrojem. V tom duchu ostatně vyzval k upuštění od novoročních ohňostrojů starosty a starostky obcí a měst i ministr vnitra Vít Rakušan.
Dalším, trvalejším důvodem je pak ohled na životní prostředí. Ohňostroje jsou obrovskou zátěží pro ovzduší a velkým traumatem pro zvířata, nejen ta domácí. Ostatně proto jsou ohňostroje zakázány zákonem v národních parcích a Ministerstvo životního prostředí zcela zodpovědně navrhuje zakázat je i v dalších chráněných územích. Resort životního prostředí také vyzývá obce k realizaci jiných forem oslav než je zábavní pyrotechnika a to včetně městských ohňostrojů. Velmi varující je také zpráva o negativních dopadech ohňostrojů vydaná Akademií věd České republiky.
V dnešní době jsou k dispozici mnohé jiné formy slavení v podobě netradičního osvětlení, videoprojekcí, videomappingu nebo jistě mnohem přínosnějšího sousedského setkávání třeba s hudbou nebo jiným kulturním programem. Myslím, že oblíbený a chvályhodný charitativní soběslavský „Novoroční punč“ se snadno, a přesto vesele, obejde bez pyrotechniky.
Věřím, že Soběslav se připojí k městům a obcím, které umějí lépe investovat obecní prostředky, dodržují pietu a berou také ohled na životní prostředí. Soběslav se svým bohatým spolkovým životem zvládne zábavu i bez pyrotechniky.
#Slavimvklidu
S pozdravem a přáním dobrého nového roku bez rachejtlí a ohňostrojů
Minulé zamyšlení nad průmyslovou zónou psané ještě před veřejným projednáním záměru jsem končil nadějně – zastupitelským slibem o výkonu úřadu ve prospěch města a jeho občanů.
Veřejné projednání 23.8.2023 ukázalo, že představitelům města, resp. valné většině z nich, jsou ale občané ukradení.
Máme za sebou další kolo připomínkování v procesu EIA. Developer předložil, dle jeho slov, opravenou dokumentaci. Zdráhám se použít slovo opravená bez jakékoliv poznámky, protože dokumentace vykazuje celou řadu chyb, nedostatků, účelových manipulací a překrucování skutečnosti. I proto se dočkala značného množství připomínek od občanů. Bylo jich kolem stovky, což je tedy obdivuhodné vzedmutí občanstva, které mě mile překvapilo. Palec nahoru. Připomínka, to není kliknutí na sociální síti, ani brblání v hospodě nebo před obchodem. Je to jasné a neanonymní vyjádření postoje, které chce mnohem víc úsilí. Dokumentaci připomínkoval i Výbor pro rozvoj průmyslové zóny zřízený zastupitelstvem Soběslavi.
Letos poprvé jen jako návštěvník. Lehké moderování diskuze s biskupem Václavem Malým se nepočítá.
Neběhat mezi kostely, neřešit program, překlepy ve skládačce. Jen nasávat atmosféru. Ne, nelituji těch více než deseti let organizování. Ani náhodou. Jen můžu poprvé prožít Noc jinak.
A mám velkou radost, že při ohlédnutí za Nocí můžu dát tentokrát prostor i někomu jinému. Pozvání do Kozího notesu přijala Martina Plátová. A vy se můžete s chutí vrhnout na dva texty, zápisky z deníků, dojmy z Noci. Texty doplňují parádní fotky Miloše Bučinského.
Co si objednáš a co ti přijde z Wishe. Snad už klasický meme, který baví sociální sítě a dá se udělat nejspíš na jakékoli téma. V Soběslavi to platí bohužel velmi často o městských projektech.
Poslední případ, na který by se tento, bohužel velmi hořký, vtip dal použít, je záchytné parkoviště u autobusového terminálu. Očekávaný a potřebný projekt dopadl v Soběslavi jako obvykle. Fušersky.
Byla tu šance na opravdu současný terminál s kvalitní infrastrukturou akcentující modro-zelené standardy. Jenže…
Noc kostelů. Zvládli jsme desítku. Jo! Už deset let otevíráme kolem Letnic, toho v Čechách téměř neznámého svátku, dveře soběslavských kostelů. Dnes už to sice není taková masová akce, kdy se nám lidé do kostela pro obrovský zájem sotva vešli, ale přesto si myslím, že si Noc své příznivce našla a že zájem nepolevuje.
Myslím, že je to i proto, že Noc je o kostelech jinak. Zahajujeme sice každoročně ekumenickou bohoslužbou, tedy akcí navýsost náboženskou, ale jinak se Noc těm běžně chápaným náboženským kategoriím vymyká. Ukazuje jinou stránku víry a duchovna. Ne protažené obličeje, pietně sepjaté ruce. Nechápejte mě špatně, neodsuzuji klidnou usebranou zbožnost, jen poukazuji na to, že víra a zbožnost může mít mnoho tváří. Třeba tu vtipnou, která si dovede i ze sebe sama dělat legraci a nebrat se smrtelně vážně. Jak se ostatně mohli přesvědčit všichni, kdo zavítali na světoznámou hru Jozue do evangelického kostela, nebo na večerní čtení ke sv. Vítovi.
“Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji,” uvedl starosta Jindřich Bláha v Hlásce v únoru 2020 v reakci na hodnocení Soběslavské hlásky spolkem Oživení, z.s. Tento nezávislý spolek se věnuje hodnocení radničních periodik již od roku 2006.
Hláska v auditu nedopadla nikterak hvězdně, skočila spíš jako Trouba. Auditoři to následně schytali od starosty i od redakční rady. Čekat od starosty nebo redakční rady sebereflexi bylo bláhové.
10.367.054,- Kč. To jsou dosavadní městem vyčíslené náklady na realizaci 893 metrů bruslařské a výukové cyklistické dráhy v Soběslavi. Je to málo, je to hodně? Statistika říká, že průměrné náklady na stavbu cyklostezky v ČR jsou kolem 5 miliónů korun. V Soběslavi jsme tedy na dvojnásobku. Zatím. Radní už totiž chystají další investici do tohoto projektu. Osvětlení. Předpokládané náklady jsou zatím podle místostarosty Pavla Lintnera neznámé, s trochou googlení se dají odhadnout na nějakých dalších minimálně 300 tisíc Kč.
Celá věc podle vyjádření místostarosty na zastupitelstvu 16.2.2022 bezproblémová a občané ji chtějí. Já ji za úplně bezproblémovou nepovažuji. Zeptal jsem se tedy pana místostarosty na pár detailů, mj. i na to, z jakých podkladů vychází onen zájem obyvatel. Dozvěděl jsem se mj., že město nemá k dispozici žádné měřitelné údaje o vytíženosti dráhy ani o zájmu o osvětlení. Údaje si prý pan místostarosta “mnohokrát ověřil vlastním pozorováním v této lokalitě”. Projekt podle sdělených informací “předpokládá, že k osvětlení bude použito 22 LED světelných zdrojů o příkonu 40 W umístěných na stožárech výšky 6 m ve vzájemné vzdálenosti cca 40 m”.
Trochu málo informací na projekt za stovky tisíc. Zvlášť, když z vlastní zkušenosti vím, jak detailní informace jsou schopni radní požadovat u malých občanských aktivit, které město nestojí ani korunu.