Mrtvolky a žraloci

Hurá na bazén.
„No, dneska máme jen dvě dráhy, to víte, už to začalo. Radši mrkněte.“
Hmm, dvě dráhy uprostřed. Plavání pro děti zleva i zprava. 
„To dám,“ říkám si.

Přecpaný bazén je někdy problém. Bývají tam květáci. Chodí po dně, nakadeřené hlavy nad vodou, a namísto plavání klevetí. Při plavání jste pak trochu jako nevidomí v Brně před hlavákem.

Dnes je to jiné.
„A budeme splývat na hladině! Jako mrtvolky,“ ozve se ze břehu.
Zamlžily se mi brýle. Rukama rozhrnuju mrtvolky na hladině.
Kromě nich tu jsou dnes i tři žraloci. Dravě se kraulem vrhají do hejna. Jednou dostanu facku, podruhé kopanec.
Dá se přežít jen tak, že napodobíte mrtvolku nebo žraloka.
Mimikry. Snažím se být žralok, ale časem jsem asi víc mrtvolka.
Jedna z nich vedle mne zvedne hlavu z hladiny a ptá se druhé: „Je tu někde vířivka?“
No jasně, tohle celé je vířivka. Voda se točí a cáká. Víří v ní mrtvolky, houbovité plovací destičky, žraloci, barevní hadi oddělující dráhy a já. Na březích povykují trenéři.

Krásný školní rok!

Svatí jednorožci aneb Co se ještě smí?

Zaskočila mě ostrost debaty pod fotkou ze závěru sobotního dne Pride, kde je socha Ježíše s nasazenou maskou jednorožce.
Dovolím si pominout argumentaci zásadních a principiálních odpůrců Pride a myšlenek, že homosexualita je hříšná. Pro zastánce těchto konceptů je tahle fotka jen vodou na mlýn a budou opět dštít oheň a síru a hrozit skřípěním zubů v temnotách. Mezi kritiky jsou však i kritici z teplých řad a tady je třeba zbystřit. Pokračovat ve čtení „Svatí jednorožci aneb Co se ještě smí?“