Papírové betlémy v Třešti? Ano, v Třešti. Protože papír byl dříve než dřevo.
V papírně by se vám vysmáli, ale v betlémařině to někdy platí. Mnoho lidí si myslí, že papírové betlémy jsou něco jako novodobá a tedy laciná záležitost, protože přece dřevo, to je ten pravý kumšt a vůbec.
Pominu, že takové porovnávání dvou odlišných technik je pitomost, dřevo i papír jsou v betlémařině rovnocenné materiály a platí to i pro jejich používání během věků. Tedy, posledních dvou století, aby mě někdo nechytil za slovo.
Papírové betlémy se dělaly a dělají v Ústí nad Orlicí, v Třebíči a dělaly se i v Třešti. Ano, přestože znáte dřevěné rozsáhlé soubory třešťských betlémů, původnější byl v Třešti papír. Textilní regiony (Jihlavsko) měly radši papír, byl dostupný. Až když do Třeště přišla dřevovýroba, přešli místní na dřevo a dnes už je samozřejmou aktivitou tamní betlémářské scény dřevořezání.
Papírový betlém z Třeště
V muzeu však uchovávají i původní papírové figurky. No a pro Vánoce 2024 z nich Muzeum Vysočiny v Jihlavě, resp. jeho třešťská pobočka, připravilo výbor vytištěný na čtyřech arších A3 doplněný vzápětí dvěma dalšími archy.
Jde o kolekci figurek různých autorů z 19. a 20. století z muzejních fondů. Krom postav a nezbytných oveček je připojena jedna palma. Ano, jen jedna.
Z palmy les neuděláš
Kdo jste četli mé starší příspěvky o betlémech víte, že klonování je mocný nástroj. Grafický program a kopírka, toť spojenci papírového betlémáře. Nicméně; z palmy les neuděláš, dalo by se parafrázovat jedno rčení o biči. Můžeš ji zvětšit, stranově převrátit, udělat dvě tři navíc. No a pak vezmeš jiné historické betlémy a vybereš si tam vhodné kousky vegetace. To aby celá betlémská krajina nebyla osázená jedním stromem. Nakolik se to povedlo, posuďte sami.
Jen poznámka na okraj. Výpůjčka z jiných betlémů není zase tak neobvyklá. Dělávalo se to. Fajnoví autoři si figurky zezadu podepisovali. S figurkami se obchodovalo, šmelilo, obkreslovaly se, darovaly se, kupovaly se. Prostě všichni ti Pokémoni, Magic a jiné sběratelské karetní hry nejsou zase tak moc nové. Ostatně betlémy se také dědily a spojovaly. To když se dal dohromady pár z betlémářských rodin. Na betlémech často pracovalo více autorů. Figurky se doplňovaly, takže nezřídka máme v jednom betlémě zastoupeno více autorů.
V Třešti slíbili, že příští rok vydají asi zase nějaké archy. Zájem o betlém je mile překvapil. Mě ne, protože tyhle muzejní edice jsou dycky oblíbené a často brzy rozebrané. Stačí připomenout Čeloudův betlém vydaný muzeem v Třebíči. Nezbývá tedy než se těšit, že budu moci příští rok do betléma doplnit k turnovské a šluknovské a lodhéřovské vegetaci i něco dalšího z Třeště a ta jediná třešťská palma už nebude sama se svými klony.
Třešť na třebíčský způsob
Technické doplnění: Protože jsem se zamiloval do třebíčského způsobu stavby krajiny, zvolil jsem i pro Třešťský betlém kašírovaný probarvovaný papír. Třešťáci prominou, vím, že u nich se skály dělají z pařezů, samorostů a všelikého vykotlaného dřeva, ale k papírovým figurkám mi lépe sedí papír. A pak, je to lehčí a snáz se s tím manipuluje. Oblohu (dálinu) jsem tentokrát nemaloval, ale zkusil jsem použít krásný hvězdnatý karton, který jsem zabavil dětem při výrobě korun na tříkrálovou sbírku. Je to taková aluze na výmalbu některých kostelů a taky připomínka toho, že Narození slavíme v noci. A nebojte, děti na té tříkrálové dílničce nepřišly zkrátka, naopak, ukázaly, jak nápadité a tvořivé dovedou být v oblasti designu.