Uf, tak ten mi dal zabrat. Krásný betlém z krásného kraje, podpora hospice – zkrátka must have kombinace. A takové kombinace zpravidla přinášejí i nějaká ta úskalí.
Náchodské betlémy
Když jsem uviděl projekt Betlémy Náchodska, mé srdce zaplesalo. Kladské pomezí je nádherný kraj a určitě si zaslouží být reprezentován i krásnými betlémy. Projekt vznikl z popudu Lindy a Jakuba Kůrkových jako charitativní aktivita na podporu Oblastní charity v Červeném Kostelci. Výtěžek z prodeje betlémů (ano, mělo by jich být postupně více) poputuje na konto Hospice Anežky České právě v Červeném Kostelci.
Linoryt
Jako první betlém vydali Kůrkovi betlém z Náchoda. Autorem je grafik, malíř a ilustrátor Vojtěch Horálek, žák Michaela Rittsteina z pražské AVU. Nevybral si právě obvyklou, zato ale krásnou techniku, linoryt. Právě v linorytu tkví jedinečná poetika, ale také úskalí tohoto betléma.
Předně, postavy i domy mají dost filigránské detaily. Dloubnutí dlátem v pevné matrici umí vytvořit nádherně roztřepený ocas, velbloudí srst nebo vláka na kmeni palmy. Pro zpětné vyřezání těchto detailů z papírové matrice to ovšem představuje oříšek. Tedy aspoň pro mne. Dlouho jsem váhal, zda betlém podlepovat lepenkou – to obvykle dělám – ale tady jsem při představě dobývání výše zmíněných detailů ze dvou vrstev papíru rezignoval. Ve finále jsem podlepil jen větší plochy budov. Figurky i budovy jsem zezadu vyztužil po betlémářsku špejlemi. Papírové podstavečky k lepení na podložku jsou k ničemu.
Jsem zvědavý na zkušenosti dalších betlémářů. Z našeho betlémářského fóra vím, že jsou tací, kteří chtějí tento betlém dostat na překližku. Nu, hodně zdaru!
Vše je dané
Dalším úskalím, nebo spíše nezvykem u tohoto betléma je jistá, řekl bych, modelářská úroveň v tom smyslu, že je vše jasně autorem promyšlené. Velikost, uspořádání budov a hmot v betlémě je dané. Nenechává to prostor pro betlémáře, který betlém staví. Rozmístit si můžete nanejvýš postavičky, ale i tady je trochu dáno, kam. Tedy pokud hledíte na drobné detaily pod nohama figurek. Dlažbu prostě nenarvete do louky. Ale ano, můžete ji odstřihnout nebo ignorovat.
Zkrátka krajinářské řádění si nechám na historické betlémy, které počítají s tím, že betlémář stavitel chce do díla také otisknout kus svého umu a estetického cítění. Oustí, Třebíč, České Nizozemí, Liberec… dvě století betlémářské tradice v papíru cizelovaly přístup k tvorbě betléma, tak, aby nechaly prostor fantazii, a také s ohledem na možnosti techniky vyřezávání/vystřihování.
Tři králové zasahují
Všechny výše uvedené vlastnosti tohoto betléma mne nakonec vedly od fáze obdivu a kochání se nezvyklou krásou linorytu k postupnému odsouvání práce na něm. Vyřezal jsem pár postaviček a odložil jej. Pak jsem se zamiloval do květinových girland, ale zase jsem je nedokončil. Namísto toho jsem se vrhnul na jiný betlém. Dokonce jsem už i pomýšlel na to, že Náchodský betlém snad nikdy nepostavím a zůstane jen v plošné verzi nedostříhaných archů.
Kairos Náchodského betléma nadešel až s blížícími se mudrci od východu. V neděli před svátkem Tří králů jsem dořezal stavby a poslední figury a vrhnul se na sestavování korpusu betléma, barvení, retušování hran. S příchodem mudrců je betlém hotov. A líbí se mi moc.
Platí, že je specifický – barevnost, stopy dlát, nahuštěnost postav, vertikalita – ale přitom krásný. Ano, v tom všem rumraji se tam trochu ztrácí betlémská rodinka, ale přesto se na něj rád koukám. A těch pár přátel, kteří ho již viděli, také užasle vydechlo: „Krása!“
Náchodský zámečku vršku kulatého…
Při pohledu na šrumec na náchodském náměstí i na Zámeckém návrší si nezbývá než zanotovat oblíbenou dechovkovou odrhovačku „Náchodský zámečku“ a kochat se a kochat.
