Posviťme si na bruslařskou dráhu.

10.367.054,- Kč. To jsou dosavadní městem vyčíslené náklady na realizaci 893 metrů bruslařské a výukové cyklistické dráhy v Soběslavi. Je to málo, je to hodně? Statistika říká, že průměrné náklady na stavbu cyklostezky v ČR jsou kolem 5 miliónů korun. V Soběslavi jsme tedy na dvojnásobku. Zatím. Radní už totiž chystají další investici do tohoto projektu. Osvětlení. Předpokládané náklady jsou zatím podle místostarosty Pavla Lintnera neznámé, s trochou googlení se dají odhadnout na nějakých dalších minimálně 300 tisíc Kč. 

Celá věc podle vyjádření místostarosty na zastupitelstvu 16.2.2022 bezproblémová a občané ji chtějí. Já ji za úplně bezproblémovou nepovažuji. Zeptal jsem se tedy pana místostarosty na pár detailů, mj. i na to, z jakých podkladů vychází onen zájem obyvatel. Dozvěděl jsem se mj., že  město nemá k dispozici žádné měřitelné údaje o vytíženosti dráhy ani o zájmu o osvětlení. Údaje si prý pan místostarosta “mnohokrát ověřil vlastním pozorováním v této lokalitě”. Projekt podle sdělených informací “předpokládá, že k osvětlení bude použito 22 LED světelných zdrojů o příkonu 40 W umístěných na stožárech výšky 6 m ve vzájemné vzdálenosti cca 40 m”. 

Trochu málo informací na projekt za stovky tisíc. Zvlášť, když z vlastní zkušenosti vím, jak detailní informace jsou schopni radní požadovat u malých občanských aktivit, které město nestojí ani korunu.

Osvětlení ale není jediná nesnáz bruslařské/cyklistické dráhy.

Vraťme se na začátek. Uváděl  jsem náklady na kilometr cyklostezky. Cyklostezka vede odněkud někam, spojuje, vytváří bezpečný koridor pro smysluplnou přepravu lidí. A jak víme z jiných měst a obcí, po cyklostezkách se lze prohánět i po in-linech. Cyklostezka v sobě kombinuje sportovní vyžití s úplně běžnou přepravou, která není zaměřena ani na trávení volného času ani na výkony. V Soběslavi je kolo běžný a obvyklý dopravní prostředek napříč generacemi. Dokonce v městě samém bych řekl, že je bicykl spíše oblíbený u starší generace. 

My jsme za deset milionů (původní rozpočet byl navýšen o 2 miliony) nevytvořili bezpečný koridor pro občany, ale jednoúčelový okruh,  navíc zbudovaný s problémy (“ztížené zakládací podmínky” konstatuje lakonicky podklad pro navýšení rozpočtu celé stavby) v těsné blízkosti evropsky významné lokality a přírodní památky Lužnice. Okruh, který nic nepropojuje. Okruh, na kterém se sice můžete učit jezdit na kole, ale zároveň víte, že pak budete trnout strachem nad tím, že vás při pohybu po městě, kde se na cyklisty vůbec nemyslí už léta, sundá nákladní auto a nebo se budete o svůj prostor přetahovat s jinými  účastníky provozu. Vzpomínám na památnou větu jednoho člověka z vedení města, který mi řekl, že sám vlastní mamince zakazuje jezdit po městě na kole, protože je to podle něj nebezpečné.

Několikrát jsem psal o tom, jak cyklisté v Soběslavi ostrouhávají. Jako odpověď z města  vždy znělo, že budovat cyklostezky je složité. To jistě je, ale příklady z jiných měst svědčí proti těmto výmluvám. Aktivní podpora cyklistiky jako formy mobility, tedy nejen té sportovní, v Soběslavi neexistuje. Občané, pro které je kolo běžným dopravním prostředkem, mají smůlu. 

Právě z  důvodu jednoúčelnosti považuji velmi nákladně zbudovaný okruh za špatnou a extra nevýhodnou investici. Je to smutný pomník neschopnosti vybudovat smysluplnou cyklostezku/cyklostezky, které by mohli využívat  nejen sportovci, ale které by byly k užitku opravdu všem, pro které je kolo v Soběslavi běžným dopravním prostředkem. Opravdová, spojující, cyklostezka (a ne jedna) by byla projektem pro mnohem širší veřejnost, než o jaké mluví pan místostarosta, když mluví o nezbytnosti osvětlení bruslařské dráhy. 

Samo plánované osvětlení okruhu už je pak jen třešničkou na předraženém dortu. Zvláště pak, když jej budujeme, aniž bychom vyhodnotili smysluplnost stávající investice. 

Světelné znečištění se stává stále větším problémem, je třeba opravdu důkladně vyhodnotit dopady osvětlení dráhy, která je v těsném sousedství přírodního území, jehož unikátnost je předmětem ochrany. Evropsky významnou lokalitou není Lužnice jen tak pro nic za nic. Dopady nevhodného nebo zbytečného osvětlení na biorytmus rostlin / stromů a posun fenologických fází jsou již dostatečně popsané. Stejně tak jednoznačný vliv na hmyz a následně v potravním řetězci na aktivity obojživelníků, ježků a dalších zvířat. Lokalita bruslařské dráhy je sice ve městě, ale to pouze katastrálně, jedná se o okrajovou část, kde město volně přechází do krajiny, a tam je třeba zvláště uvážit, zda-li ona tolik proklamovaná potřebnost je opravdu obhajitelná a není spojena s převažujícími negativy. 

Jistě, technicky lze už dnes řešit mnoho věcí – jsou lampy, které napáchají mnohem méně škod než jiné, řeší se barevné spektrum světla, směr a režim svícení atd. Existují metodiky MŽP, které doporučují postupy pro vhodné osvětlení tam, kde je to skutečně potřeba. To je ale pouze technická část. Na počátku má být jasná a daty podložená úvaha o tom, zda je osvětlení na dráze skutečně nutné a za jakou cenu. O tom se má vést diskuze. 

A ještě jedna poznámka, která by ale neměla zapadnout. Bavíme se o osvětlení –Položili a zodpověděli si radní tyto otázky: Jak jsme na tom s osvětlením ve městě? Jaký je stávající stav našich lamp, kde osvětlení naopak chybí? Nepotřebujeme náhodou oněch 22 LED světelných zdrojů někde úplně jinde, kdy by posloužily opravdu široké veřejnosti a ne pouze bruslařům a výukovým cyklistům?

S panem místostarostou se ale shodnu, na bruslařskou dráhu si musíme, chce-li být opravdu zodpovědní, posvítit.