Ve středu 24.6.2020 proběhlo na Soběslav velmi neobvyklé zastupitelstvo. Zástupci petičního výboru zde totiž v rámci bodu různé předali zastupitelům petici s bezmála dvěma tisíci podpisů, kterou občané vyjádřili svůj nesouhlas se záměrem v průmyslové zóně. Ve vystoupeních občanů ze Soběslavi i Chlebova zaznělo mnoho pádných argumentů proč občané považují návrh v průmyslové zóně za nesmyslný a ohrožující život ve městě. Z 21 přítomných zastupitelů se jen pár odvážilo promluvit ve prospěch občanů, zbytek mlčel. Pravda, soběslavská jednání zastupitelstva nebývají nikdy příliš hovorná, tentokrát bylo ale mlčení zarážející. Na základě předloženého návrhu se však nakonec zastupitelé dohodli na tom, že uloží radě města, aby se s představiteli petičního výboru sešla k diskuzi nad plány v průmyslové zóně.
Den nato zveřejnil krajský úřad výsledky zjišťovacího řízení ve věci procesu EIA u předmětného záměru v průmyslové zóně. Úřad konstatuje, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a bude proto posuzován podle zákona EIA.
Když si projdeme závěr zjišťovacího řízení, zjistíme, že krajský úřad dal za pravdu petičnímu výboru. V podobném duchu se navíc vyjádřilo několik dalších úřadů včetně České inspekce životního prostředí, Krajské hygienické stanice a Ministerstva životního prostředí.
Například ČIŽP rozporuje už samotnou nejistotu záměru, která potenciálně zakládá mnoho problémů v budoucnosti. Její připomínky se týkají rozptylové studie, nakládání s výkopovými zeminami, které budou zatíženy arsenem, vodního režimu a možné tvorby tepelných ostrovů. Nechybí samozřejmě názor, že zábor zemědělské půdy by měl být vyvážen veřejným zájmem a jasnější specifikací záměru, pro který se půda bude zabírat. Stejně tak Ministerstvo životního prostředí věnuje pozornost záboru zemědělské půdy. Právě MŽP bude nakonec rozhodovat o vynětí pozemků ze ZPF a jak konstatuje, podle záměru má dojít k záboru více než poloviny nejkvalitnější zemědělské půdy pro projekt, který není pravděpodobně nezbytný v takovém rozsahu. Zastavování zemědělských půd je obecně proti politice státu. Krajská hygienická stanice nesouhlasí se závěry hlukové studie.
Krajský úřad v závěrech zjišťovacího řízení zohlednil i další požadavky, včetně požadavků občanských. Některé z nich se staly dokonce závazné pro přepracování projektu!
Co z toho vyplývá?
Především se ukázalo, že petice měla pravdu. Předložený záměr byl i dalšími úřady shledán potenciálně rizikovým, a proto krajský úřad rozhodl o postoupení záměru do procesu EIA. Tím, že se mnoho výtek k záměru překrývá, bylo jasně ukázáno, že petice nelže, ale pracuje s reálnými riziky.
Zároveň se ukázalo, že se hrubě mýlili (ať už záměrně nebo díky tomu, že sami podcenili závažnost celého řízení) ti, kteří říkali a psali, že petiční výbor zbytečně burcuje veřejnost a že je dost času. Není. Už při zjišťovacím řízení se sype písek v přesýpacích hodinách, které nás dělí od možné realizace projektu, a už ve zjišťovacím řízení je možné připomínkami formovat zcela konkrétně podobu výsledného projektu. A zcela zásadní poselství pro občany je to, že i občanskými připomínkami lze dosáhnout změn. EIA není jen o odbornících, jak se někteří snaží namluvit. EIA je o dobře a zdůvodněně podaných výhradách k projektu a ty mohou podat stejně tak odborníci jako občané. Jak jsem psal už jinde, EIA volá občany k tomu aby se zapojili, a kdo vám bude tvrdit opak, je lhář.
Zjišťovací řízení ale odhalilo ještě něco. A sice to, jak těm kterým subjektům záleží na udržitelné budoucnosti města. Stačí si přečíst, co jednotlivé úřady požadovaly a zda vůbec požadovaly, aby proběhl řádný proces EIA, nebo zda by se spokojily s tím, co bylo popsáno v záměru. Přiznám se, že to pro mne není úplně optimistické čtení.
Tím, že projekt byl vrácen k přepracování a doložení některých skutečností, se jeho realizace oddaluje a je pravděpodobné, že developer bude muset ubrat ze svých požadavků. Zda se posuneme blíže ke zohlednění veřejného zájmu je teď těžko říct. S určitostí ale víme, že bude třeba ještě hodně práce a že občané nesmí ve svém úsilí polevit.
Víme také s jistotou, že záměr v podobě, v jaké byl předložen do zjišťovacího řízení, odhalil limity územního plánu města. Odkryl, co vše je teoreticky možné realizovat v souladu s ním. A my už teď, i díky závěrům zjišťovacího řízení, víme, že to je něco, co bychom dovolit neměli. Tedy ne v případě, že nám jde opravdu o město a jeho občany.
A tím se dostáváme k jednomu z požadavků petice – musí dojít k celospolečenské diskuzi, kde si vyjasníme, jakou bychom skutečně chtěli průmyslovou zónu a následně si řekli, jaké máme nástroje k tomu ji vytvořit a tedy případně usměrňovat developery. Pokud naši volení zástupci budou takovou diskuzi ignorovat, můžeme stále skončit špatně. Kdo dosud nevěnoval záměru pro průmyslovou zónu pozornost, musí se probrat, protože jednu možnost usměrnit rozvoj v průmyslové zóně ku prospěchu obyvatel města již promeškal. Další nepozornost nebo lhostejnost by snadno mohla vést k tomu, že zájem developera nakonec převáží nad veřejným zájmem a Soběslav tak získá namísto rozvoje zátěž, kterou potáhne další desetiletí jako těžkou kouli na noze. Zátěž, z níž profitovat budou pouze někteří, zatímco většina bude nucena se s ní trpně smířit.