“Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, je program rozvoje obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce formuluje představy o budoucnosti obce a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout.”
citace z Programu rozvoje města Soběslav na období 2020-2023
“Strategické plánování přináší systematický, dlouhodobý a komplexní přístup, založený na konsensu místních představitelů, občanů a dalších v místě působících subjektů, vycházející ze sdílené představy o společné budoucnosti.
Vlastní proces tvorby strategického plánu, v rámci kterého dochází ke shodě komunity na budoucím směřování a vývoji, je přitom významnější, nežli jeho přímý výstup – strategický plán, dokumentující výsledek tohoto procesu.”
trochu jiný pohled na strategické plánování – zdroj: Město Prachatice
Myslím, že tyhle dva výroky o tomtéž krásně a smutně popisují realitu v Soběslavi. Na jaře přislibovaný strategický dokument, zvaný Program rozvoje města, přesně naplňuje prvou definici a bohužel se naprosto míjí s definicí druhou.
Inu, jak se to tedy má v Soběslavi se strategickým plánováním?
Píšu z pohledu občana, který zároveň sedí v jedné komisi Rady města (RM), a sice komisi pro životní prostředí a odpadové hospodářství. Zkusil jsem rekonstruovat časovou osu podle mně dostupných informací z e-mailových korespondencí a informací na webu.
20.2.2019 Zastupitelstvo města schvaluje provizorní dokument “Program rozvoje” připravený MěÚ jako příloha pro dotační žádost. V následné diskuzi starosta města slíbí tvorbu opravdového strategického dokumentu.
…
Následuje mnohaměsíční období ticha, kdy se o strategickém plánování nemluví, nicméně probíhá příprava dokumentu nazvaného “Program rozvoje města Soběslav na období 2020 – 2023”.
Příprava dokumentu probíhá bez informování směrem ven z úřadu. Podle pozdějších informací byli dotazováni lidé na odborech úřadu a v městem zřízených nebo městem řízených organizacích. Zastupitelé, podnikatelské subjekty, veřejnost ani odborné komise nemají žádné informace.
…
23.10.2019 zastupitelé města dostávají k internímu připomínkování dokument nazvaný “Program rozvoje města Soběslav na období 2020 – 2023”, deadline pro připomínky je 10.11.2019. Zároveň jsou informováni, že veřejné projednání dokumentu bude 10.12.2019. Veřejnosti však tato zpráva není sdělena, natož pak informace o tom, co to Program rozvoje je, k čemu slouží a jak je významný.
15.11.2019 jako předseda komise ŽP a OH se dotazuji RM na tvorbu Programu rozvoje a úlohu komisí.
18.11.2019 starosta města mi odepisuje, že mé obavy o projednávání Programu rozvoje jsou zbytečné. Komise prý možná dostanou návrh Programu rozvoje s jeho zveřejněním.
19.11.2019 upozorňuji jako předseda komise ŽP a OH ostatní členy komise, že sice existuje návrh Programu rozvoje, ale že jej nemám k dispozici a tudíž jej na plánovaném zasedání dne 21.11. komise nemůže projednávat. Součástí e-mailové korespondence je i tajemník městského úřadu, který je zároveň jedním z členů komise.
26.11.2019 je dokument vyvěšen na webu města (jsou v něm již údajně některé úpravy, není však zřejmé jaké). Dokument se však neobjeví aktualitách, není tudíž viditelný na homepage, facebook města mlčí.
27.11.2019 je tentýž dokument zaslán komisím RM prostřednictvím předsedkyň a předsedů. Termín pro připomínky komisí je stanoven na 10.12.2019. Na to, aby vícečlenné komise dokument přečetly, sešly se a projednaly jej je jim dána lhůta 14 dní (!)
29.11.2019 informuji členy komise ŽP a OH o Programu rozvoje a zasílám jim ho k připomínkování a navrhuji setkání komise v nejbližších lednových termínech.
29.11.2019 (?) vychází informační měsíčník Hláska (vydáván k 1. dni v měsíci), kde se objeví stručná informace o veřejném projednávání. Dokument není podrobněji rozebírán, veřejnosti se tedy nedostane žádná informace o co jde. Aktuální číslo měsíčníku je třeba zakoupit v papírové podobě, elektronická verze se objevuje až v archivu na webu se zpožděním jednoho měsíce.
30.11.2019 žádám jako předseda komise ŽP a OH Radu města o prodloužení lhůty k připomínkování Programu rozvoje a žádám též o zaslání harmonogramu přípravy a schvalování celého dokumentu.
2.12.2019 odepíše mi starosta města s tím, že RM lhůty nedává a že mám komunikovat s pověřenou pracovnicí Města.
(Nabízí se otázka, kdo je tedy zadavatelem dokumentu, kdo řídí celý proces připomínkování? Podle vyjádření starosty to vypadá, že veškeré strategické plánování je v gesci pracovnice městského úřadu. U města, kde RM velmi nerada deleguje rozhodování na nižší úroveň, viz kauza GraffitEko, to překvapí.)
2.12.2019 žádost odesílám znovu, tentokrát odpovědné pracovnici Města.
4.12.2019 sdělení o prodloužení termínu pro připomínkování komisemi města do 20.1.2020.
4.12.2019 upozornění na veřejné projednání za 6 dní se objevuje na facebooku města.
10.12.2019 veřejné projednávání dokumentu
Vřele doporučuji jeho shlédnutí zde.
Hned v úvodu roztržka o to, zda je možné z veřejného projednávání pořídit audiovizuální záznam. Tajemník odmítá pořízení záznamu.
Na okraj si musím poznamenat dotazy, které mi přišly jako z jiného astrálu, dlužno říct, že snad byly motivovány nervozitou a rozčilením, které u některých představitelů města (úředníků i radních či zastupitelů) vyvolávají hlasy opozice a požadavky na veřejné projednání, zveřejňování a vše, co nějak souvisí se zapojením veřejnosti. Participace je pro některé přímo sprostým slovem.
Na dotaz: “Na základě, kterého zákona mi chcete zakázat pořízení toho záznamu?” odpověď: “A který zákon vám to povoluje?”
K tomu věcná poznámka z webu právní kanceláře Frank Bold: Jedním ze základních principů vyplývajících z Ústavy České republiky je pravidlo, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno. Žádný zákon v České republice neobsahuje ustanovení, které by zakazovalo pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy z činnosti orgánů veřejné moci (určitá omezení klade zákon pouze pro nahrávání soudního jednání). Detaily pak zde.
Dotaz na zastupitele, který chce pořídit audiovizuální záznam: “A kolik občanů vás požádalo o to nahrávání?”
Tajemník města: “Jsem tu jako fyzická osoba a nesouhlasím s pořízením záznamu.”
Tajemník města hrozí zrušením projednání pokud nebude kamera vypnuta. Nakonec konstatuje, že nesouhlasí s pořízením záznamu. Ten je nakonec po velmi vzrušené debatě stejně pořizován, představitelé města se však odmítnou jakkoli vyjadřovat a celá prezentace tedy zůstává na zpracovateli dokumentu, o projednání nemůže být řeči.
Velká debata se vede kolem SWOT analýzy. Argumentace zpracovatele na mne nepůsobí příliš profesionálně, zdá se, že připomínkám se chce spíše vyhnout. Při zpracování SWOT se odkazuje na wikipedii, což považuji za zarážející.
Zpracovatel většinou konstatuje, že řešená věc je dána úhlem pohledu nebo nepochopením, a nakolik si všímám, tak si za celou dobu neučiní jedinou poznámku. Byl nanejvýš ochoten připustit, že železniční koridor se teprve staví, takže ho možná vypustí ze silných stránek. Zástupci města pověření/zodpovědní za dokument, mlčí, tak přece zněla dohoda: Když vy kameru, tak my mlčíme. Celá štrapáce je ukončena zhruba po hodině, tady tak, jak pan tajemník avizoval v úvodním slovu.
únor 2020 – plánované předložení dokumentu na Zastupitelstvu, očekává se schválení ZM?
Závěry
Město nestojí o skutečné strategické plánování. Cílem celého zadání je, zdá se, mít dokument, který bude sloužit jako příloha případných dotačních žádostí.
Dokument nebyl připraven v dostatečně rozsáhlé spolupráci a dostatečně transparentně.
Není jasné, kdo zpracování zadal, kdo jej řídí a jaký je harmonogram. Termíny se zveřejňují chaoticky, není jasné, proč jsou oddělena připomínkování zastupitelů, občanů, komisí.
Argumentace zpracovatele, že při získávání konkrétnějších dat by dokument nabyl na rozsahu a nebyl použitelný, je lichá. Namísto zbytečných přehledů pořízených metodou copy/paste z webových stránek (např. údaje o členství města v organizacích) by analytická část mohla přinést data pro opravdové plánování aktivit města a pochopení souvislostí. Chápu, že zpracovatel dokumentu tu není od toho, aby získával detailní primární data, ta mu ale měl zajistit objednatel dokumentu, pokud opravdu stál o kvalitní podklad, se kterým chce dále pracovat více než jako s povinnou přílohou dotační žádosti. Navíc obsáhlá analýza zpracovaná na základě smysluplných dat z města by měla být podkladem pro opravdu kvalitní SWOT analýzu a právě ta pak může posloužit rozhodujícím orgánům města jako vodítko při plánování strategií a zadávání projektů. SWOT analýza je onen manažerský dokument, poklad pro řízení.
Zpracovatel poukazuje, že mnohé věci je přece možné rozpracovat dalšími studiemi. Ano, jsem pro! Místo nesmyslného plácnutí “nedostatek parkovacích míst” by bylo krásné vidět v akčním plánu kapitolu “Zpracování plánu udržitelné mobility”, namísto copy/paste textu o DSO Soběslavsko nějakou strategii v rámci tohoto spolku, jemuž navíc předsedá starosta Soběslavi, při plánování a realizaci cyklostezek, při řešení odpadového hospodářství spádové oblasti atd. Toto ovšem chybí.
SWOT analýza je zpracována chybně, zaměňují se kategorie a objevují se zjevně nepravdivá tvrzení nepodložená fakty.
Příkladem budiž argumentace k tomu, proč zpracovatel zařadil odpadové hospodářství města nebo péči o zeleň mezi silné stránky. V lepším případě je možno k těmto kategoriím přistoupit jako k neutrálním, odpady by si zasloužily zařazení mezi příležitosti – například předpokládaná stavba nového sběrného dvora umožňuje zcela jinak promýšlet OH města, kompostárna v režimu, v jakém je provozována, je pro město hrozbou a je třeba ji řešit. Nemá smysl kosmeticky vydělovat kompostárnu jen proto, že si potřebujeme napsat systém odpadového hospodářství do silných stránek města.
Zpracovatel namísto toho argumentuje tím, že má-li město systém třídění a nakládání s odpadem, je to silná stránka. Tuhle povinnost ale městu ukládá zákon, není to žádná výhoda, ani věc navíc. Zpracovatel přiznává, že o efektivitě systému nemá data, stačí mu prostá skutečnost existence systému. Soběslav, jakkoli pokročila v systému tříděného sběru, má pořád velké rezervy v jeho dalším rozvoji a podle statistik třídění je v rámci kraje průměrná nebo spíše podprůměrná (celkem se v roce 2018 vytřídilo v Soběslavi 269,6 t odpadu, to při 6968 obyvatelích města činí 38,7 kg na osobu za rok, průměr Jihočeského kraje je 49,4 kg/osobu/rok, celorepublikový průměr pak 49 kg/osobu/rok. Zdroj: interní statistika MěÚ Soběslav, ČSÚ a EKO-KOM) . Neexistuje rozvinutý systém sběru bioodpadu, pouze se plní litera zákona – bioodpad mohou občané ukládat na sběrovém dvoře a v sezóně do velkoobjemových kontejnerů. To není silná stránka.
Taktéž péče o zeleň je do budoucna hrozbou, ostatně o tom svědčí i závěry zpracovaného pasportu zeleně, kde jsou jasně formulovány nedostatky a možná ohrožení. Stárnutí parků, systematičnost výsadby zeleně a péče o ni, odbornost při výběru a při péči. To všechno jsou věci, kde Soběslav balancuje na hraně, protože zeleň není prioritou a péče o ni je dlouhodobě řešena jen technickými pracovníky Správy města. Zdá se, že zpracovatel opět upřednostňuje formální stránku věci nad skutečným stavem.
Další zajímavou skutečností je, že je prezentován dokument, kde už jsou údajně zapracovány připomínky zastupitelů. Pominu skutečnost, že verze na webu, která je veřejnosti k dispozici, není identifikovatelná jako následná verze (stále je tu datum říjen 2019), ergo, řízení dokumentace tedy asi není silnou stránkou zpracovatelů dokumentu. Co je ale podstatnější? Nikde se nedozvíte, co zastupitelé připomínkovali a jak byly připomínky vypořádány a zdůvodněny. Připomínky jsou přitom jedna z nejcennějších věcí v celém procesu. Zajímalo by mne i kolik zastupitelů dokumentu skutečně věnovalo čas. Bohužel v Soběslavi není kritika vnímána pozitivně, nebo alespoň neutrálně, ale často spíše jako negativní jev s poukazem na to, že kritik chce shodit druhou stranu a neváží si odvedené práce. Při zpracování strategie, která má jít napříč komunitou, je ale kritika energií, která, pokud je dobře vnímána, vede k získání kvalitnějšího výstupu. Ano, právě kritika může obsahovat i ta primární data, která neměl zpracovatel Programu rozvoje k dispozici.
Výzva zadavatele k tomu, aby občané (připomínkující) dávali náměty je sice dobrá, ale v kontextu podivného připomínkovacího mechanismu je vlastně neproveditelná. Řešíme věc, které bychom mohli předejít opravdu rozumně naplánovaným a rozfázovaným procesem zpracování Programu rozvoje, přesně v duchu definice z Prachatic – klíčový je proces.
Výmluvným příkladem budiž práce s veřejností, která dostala na dokument, který jí nikdo nepředstavil, lhůtu 14 dní pro připomínkování a den veřejného projednání (později přejmenovaný během jednání na veřejné představení projektu) byl zároveň posledním dnem připomínkování pro občany. Uspořádání takového setkání nad strategickým dokumentem ve čtyři hodiny odpoledne a diskuze nad tím, zda může být z představení pořízen záznam, mlčení zástupců úřadu, nepřítomnost radních, to vše už je jen smutnou třešničkou na tomhle dortu jako z pohádky o pejskovi a kočičce.
Naděje?
Je otázkou, jak se k dokumentu postaví zastupitelstvo. Bylo by poctivé si říct, že dokument přináší zajímavá data, která ale potřebujeme doplnit. Nemělo by se proto tolik spěchat s jeho schválením, na dotaci už přece jeden dokument máme a v únoru jsme si řekli, že chceme věci dělat pořádně, nebo ne?
Rozhodně potřebujeme aktualizaci akčního plánu, ten nemůže být jen soupisem projektů, které už jsou v šuplíku, musí, má-li být smysluplný, reagovat na zjištění analytické části. A v neposlední řadě, potřebujeme pořádně udělanou SWOT analýzu, která shrne výstupy analytické části. Bez ní nelze postavit rozumný akční plán. Akční plán musí být přiměřeně konkrétní, obecné formulace, které nejsou nijak měřitelné, v něm nemají co dělat. Zároveň bychom měli přijmout závazek vyhodnocování plnění akčního plánu a to nejen proto, abychom se pochválili a odškrtli si položku v checklistu.