I zachtělo se mi spáchat něco žertovného, tedy jsem vyhlásil na facebooku a instagramu soutěž.
Inspirací mi byla jedna fotografie, která obíhala po sociálních sítích a měla ukázat, jak funguje dezinformace. Tahle „fake“ fotografie ukazovala jakési nábřeží, snad kdesi ve Francii, plné stanů s tím, že titulek uváděl, že se jedná o Prahu a uprchlíky. V komentářích (vím, základní poučka zní: nečti diskuze, nebo se z toho zblázníš) mě pak zaujalo množství lidí, kteří se pohoršovali se slovy, že tomu může uvěřit jen blbec, protože Náplavka vypadá jinak.
Tedy, Náplavka skutečně vypadá jinak, a ještě projde rekonstrukcí, ale je skutečně neznalost jednoho pražského místa známkou blbosti?
V zápiscích z cesty po Nizozemských Antilách jsem několikrát zmínil, že barevnost a styl staveb na ostrově Curaçao vykazuje jistou podobu se selským barokem v jižních Čechách. Obé je ostatně zapsáno v UNESCO. Tedy modelově jsou zapsány jihočeské Holašovice a kurasavské hlavní město Willemstad, byť krásnou architekturu s typickými znaky lze potkat i jinde v oněch končinách.
Připravil jsem mozaiku 16 fotografií, na nichž jsem promíchal Curaçao a jihočeská Blata.
Kdo soutěž neviděl, nebude číst zatím dál a zkusí si tipnout!
Někteří se odhodlali a tipovali veřejně, někteří, věřím, tipovali alespoň ve skrytu.
Je čas na odhalení.
Fotografie 1 byla jednoduchá, na rozehřátí. Ta podivná vlajka dává tušit, že jsme v Karibiku. Jedna z vládních budov ve Willemstadu.
Fotografie 2 asi nespletla nikoho. Klimatizace, sloupy a balkón s balustrádou by sice mohly být produktem podnikatelského baroka, ale nikoli baroka selského, jak ho známe z Blat. Opět Willemstad.
Fotografie 3. Kdo pochyboval, popíchal se o kaktus. Je to jeden z krásných landhuisů – Papaya. Přečtěte si o nich v zápiscích z cest.
Fotografie 4 byla jednoduchá. Domek ve Willemstadu. Typická koloniální architektura se zahradou. Domy nejsou, na rozdíl od Blat, otočeny do ulice štítem.
Fotografie 5. První Blata. Jsme v obci Komárov nedaleko Soběslavi.
Celkový pohled na statek.
Fotografie 6 byla pro některé kamenem úrazu. Na fotce v mozaice jsem schválně oříznul palmu. Je to opuštěný krásný landhuis San Juan.
Fotografie 7. Vracíme se do Komárova. Ovšem je to jiná sýpka než na snímku 5. Komárov je pokladnicí krásných selských usedlostí (nizozemsky bychom klidně mohli říct landhuisů). Tahle sýpka je bohužel velmi zanedbaná.
Fotografie 8 a 9. Oba domy jsou z Willemstadu ze čtvrti Otrobanda. Štíty matou, ale selský baroko je opravdu přízemní. Žádná patra se nekonají. A pak: Ježíš je král!Fotografie 9.
Fotografie 10. Na návsi v Hodětíně. Selský baroko.
Fotografie 11. Na téhle vyhořelo nejvíc soutěžících. Je to nádherný patrový rohový dům, který uvidíte na každé druhé fotce z Willemstadu. Začíná jím nábřežní fronta domů. Curaçao.Tentýž dům za plného poledního slunce fotografovaný z nábřeží.
Fotografie 12. Jednoduchá hádanka. Blata. Sýpka s kusem brány do dvora. Můj oblíbený Komárov.
Fotografie 13. Jsme na návsi v Záluží, kousek od Soběslavi. Nad rybníkem jsou dva nádherné statky. Na fotografii byla sýpka jednoho z nich.Detail sýpky.
Fotografie 14. Měla být chytákem, ale skoro nikdo nenaletěl. Vypadá hezky jihočesky, ale je to opět ve Willemstadu.
Fotografie 15. Usedlost v Hodětíně. Letopočet může být vodítkem. 1871. Většina selského baroka je z druhé poloviny 19. století. Karibské baroko je zhruba o století starší. Častěji byste našli spíš 1771.
Fotografie 16. Překvapivě úspěšný chyták. Opět Curaçao, Willemstad – čtvrť Otrobanda. Opět platí, patro nesedí k selskýmu baroku, stejně tak okenice na Blatech nenajdete.
