Mariánská

Jsem rád, že zastupitelé řekli „ne“ obnově Mariánského sloupu na Staromáku.
Když jsem tak sledoval diskuzi, která se rozhořela, bylo mi jasné, že sloup má k tomu, aby byl symbolem smíření, hodně daleko. Jeho vztyčení by sice nebylo smrtelné, ale bylo by myslím hodně nepříjemným kamenem v botě.
Jak zaznělo v jednom příspěvku, smutné je na tom to, že před myšlenkou na znovuobnovení vlastně téměř žádný dialog mezi církvemi neproběhl a téma se dostatečně nerozebralo. Jedna strana si něco usmyslela, druhým to víceméně oznámila, a když ty neřekly vyložené ne, bralo se to za projednané. 
Myslím, že Praha nemá nedostatek církevních památek. Není to tak, že by to bylo město zpustošené bombardováním, které si potřebuje připomenout cosi z historické krásy. Naopak se spíš potýká s tím, že se veřejný prostor plní různými pomníky, které jsou často danajskými dary (viz Klárov).
To, co v minulosti sloup znamenal, a že se ty významy posouvaly, má smysl připomínat. Je to reflexe minulosti, kterou však nemá smysl dělat tím, že postavíme (staro)nový sloup. Památník ať vznikne předně v srdcích křesťanů v rámci vzájemného respektu a porozumění a potom třeba někde na novém místě v podobě, která odpovídá cítění a vnímání 21. století, a která bude výsledkem shody zainteresovaných stran. Smíření je přece o tom, že míříme stejně, na jeden cíl.
A aby obnovovatelé pomníků neplakali, doporučuji jejich pozornosti vnitřní Sudety středočeské, kde ještě stojí mnoho drobných sakrálních památek v krajině, ale možná už dlouho stát nebudou. Tam napřete síly a sbírky a obnovujte, co ještě nepadlo a co může ukazovat vděčnost Bohu, co může zvelebovat krajinu a připomínat práci předků a třeba i posilovat komunitní spolupráci. Třeba u Cvrčovic stojí krásná velká Boží muka, která by si zasloužila opravu.
A abyste se na mě tolik nezlobili, připojuju jeden obrázek z dnešní cesty. Na tomhle místě jsem se definitivně rozhodl, že ke sloupu musím něco napsat. Nejsem horlivý Mariánský ctitel, ale tohle je čirá krása. I díky těm jablíčkům. Většinou u těchto stavbiček stojí lípy, jírovce nebo jiné stromy, a přitom jabloně jsou tak krásné. A mimochodem, naše gotická madona v Sobíku má místo jablka hrušku neb ta je ještě sladší.
Tak kéž jsou plody vzájemného porozumění sladké jako ty hrušky!