Fantaskní svět „Jahodového obrazu“ ještě jednou. Po dni s El Boscem v madridském Pradu ještě jeden večer s jeho nejznámějším triptychem v kině Oko. Příznačný název – Oko. Svět obrazu očima různých umělců a historiků v dokumentárním filmu s krásnou kamerou přibližující detaily tohoto strhujícího obrazového příběhu.
Nikdy bych neřekl, že zvládnu dokument délky celovečerního filmu o jednom obrazu. Pravda, jeden Boschův obraz, to je tisíc příběhů, které zvou každého jednotlivého diváka ke čtení, prožívání a odhalování, aby nakonec zjistil, že tenhle obraz ho opravdu přesahuje. Stejně jako Kristus, zdánlivě prostý, stojící v Ráji, přesahuje člověka a přitom na něj neustále hledí svýma pronikujícíma očima, ba co víc, drží jej za ruku jako Evu, Nevěstu.
Kromě fundovaných komentářů jsou v dokumentu výborně zakomponovány „rozhovory“ významných umělců s obrazem. Salman Rushdie, William Christie, Orhan Pamuk, Renée Fleming, Ludovico Einaudi… Příznačné, že nehovoří jen kunsthistorici a historici, obraz je totiž kniha vyprávění, hra, zpěv i tanec, vířící dynamika vtahující diváka. Přizvání hudebníků i spisovatelů je tak výborný nápad, který přináší své plody.
Jedinou výhradu mám. Když už si tvůrci dali práci se sháněním různých pohledů odborníků, včetně muzikologa (zdá se, že konzultaci s hudebníkem využil i sám Bosch), měli si tu práci dát i autoři českých titulků – niněra opravdu není flašinet, i když má kliku. Pro českého diváka pak ještě jeden oříšek připravil Presl s botanickou nomenklaturou. Tolik skloňované jahody, podle nichž byl obraz i v historii pojmenován jako „Jahodový“, mohou být tu jahody, tu planiky. Plodiny nepříbuzné vývojově, ale podobností plodů. Proto bývá planika někdy označována jako jahodový strom. Shodou okolností má planiku ve znaku právě Madrid, kde je Boschova Zahrada pozemských rozkoší v galerii Prado uložena. Náhoda?
http://www.imdb.com/title/tt5803868/