Wroclaw, den druhý. Milovníci památek odpustí, bude to hlavně o jídle. Nakupujeme na trhu. To v Čechách neznáme. Nemyslím farmářský trh, myslím prostě trh. Tam chodí běžní lidé, kupují tam maso, zeleninu, koření, květiny…když už jsou utahaní, sednou si do baru. Bar je taková lidová jídelna, ceny jsou tak do 10 zlotých a vaří se královsky. Jdou tam holky na podpatcích i dělníci ze stavby a pouliční muzikanti.
Je vám vedro? Dejte si zmrzlinu, pořádnou, jako na Sicílii. Sice ne do briošky, ale i tak, nabírá se lopatkou, ne tou smešnou odměrkou na kopečky. Čokoláda s višní a tvaroh z hrozinkama. Čokoláda s kousky pomeranče a jahoda s malinou.
Půjčili jsme si kola, ve Wroclawi ideální prostředek. Jsou tu cyklostezky, to taky neznáte. Ne v centru, tam nejsou potřeba, ale na velkých silnicích a nabřežích. Opravdové, ne čáry na silnici. Řidiči zastaví před přechodem.
Svačinka? Velké teplé koblihy – pączky, stojí se na ně fronta. Než se na vás dostane, koukáte, jak se vyrábí, a vybíráte náplň. Jahoda, rybíz, lesní plody, višně, citrón…
A k večeři? Sleď! Sezónní s jahodami, smetanou a koprem. A v medu, cibuli s hrozinkama.
Objezdili jsme toho dost, ale tak nějak tuším, že tady nezhubneme.