Šrínagar – jezerní perla Kašmíru. Něco takového se nejspíš dočtete v průvodci. Skutečnost je ale trochu jiná a to i když uvážíte, že město postihla v září ničivá povodeň, kterou místní nepamatují. Voda na mnoha místech zaplavila i první patra domů. V novém městě stále vyklízejí zničené zboží z obchodů a věci z domů. Na ulicích je stále bahno z řeky.
Staré město, které se kdysi pyšnilo vícepatrovými domy ze dřeva a cihel (trochu připomínající Nizozemí) s vysokými okny zdobenými filigránskými dřevořezbami, je dnes už jen rozpadajícím se torzem, ve kterém se to však hemží lidmi, velkými smečkami psů na hromadách tlejících odpadků a hejny holubů, které místní krmí kukuřicí rozhazovanou před mešitami. Můžete si ji tam dokonce v sáčku koupit. Zdejší mešity jsou snad jedinými udržovanými stavbami a rozhodně stojí za pozornost. Nejenom pro svou zvláštní architekturu, ale i pro krásné zdobení interiéru technikou papier mâché. Osvěžující je také návštěva chrámu Sikhů, kteří jsou velmi milí a pohostinní. Mughalské zahrady za městem už jen vzdáleně připomínají někdejší krásu. Místo zurčící vody a vodotrysků jsou tu jen rozpadající se koryta. Zbývá snad jen jezero Dal s jeho hausbóty a šikarami. Smutný obraz někdejší krásy. PS: ve Srinagaru je i údajný hrob Ježíše Krista, který podle některých pramenů v Kašmíru působil. Bohužel vstup do mešity, ba i jen její fotografování je striktně zakázáno.
Srinagar – Lake Pearl of Kasmir. You will probably find this headline in the guide book. Reality is different. There was a horrible flood in September. Many houses collapsed and a lot of people lost everything, but this is not the reason why this city is only reflection of past glory. Old city with his proud houses made of bricks and wood (similar to houses in the Netherlands) is slowly colapsing into the ruins overflowing with people, dogs, garbage and flocks of pigeons feeded with corn seeds by local muslim people in the courtyards of mosques. You can even buy this seeds in a small plastic bags there. Mosques seems to be the only preserved buildings in the old city which are realy worth seeing for their unique architecture and beatifull interiours decorated by papier mâché technique. We found very warm welcome in the temple of Sikhs. Also the famous Mughal gardens are only the reflection, because of dry water channels and fountains without water. Only the Dal lake with houseboats and shikara boats remains. Sad picture of the glory of the past. PS: in the Rozabal shrine there is a grave of Jesus Christ according to one controversial theory. The entry to the shrine, even taking photos outside is strictly prohibited.