Dvorek kavárny Zrnko. Téměř prázdninový parný den. Sedí se kolem stolečků, takže mizí obvykle formální charakter podobných akcí a rozdělení na posluchače a hosta. V tomto případě hostku. Dlouholetou kmenovou redaktorku Respektu, Silvii Lauder.
Dorazila s předstihem, vlaky prý mívají zpoždění a ona je ráda připravená, tak jela dřív. V publiku obvyklí podezřelí, ale zase i noví posluchači/ čtenáři.
V pasti pohlaví
Tématem jsou ženy. Tedy alespoň podle podtitulu dalšího autorského čtení z cyklu Vino et verbum – Být ženou v Česku není jednoduché – pořádaného spolkem Soběslávka. O tom, ale nejen o tom, je nová kniha V pasti pohlaví, se kterou Silvie úspěšně pronikla nejen na pulty knihkupectví, ale i do českých domácností. Nezbývá než doufat, že čtenářstvo najde odvahu k troše imaginace, jak vyzývá Silvie slovy Timothyho Snydera v závěru této knižní nelichotivé sondy do hlubin nerovnoprávnosti.
Masaryk a Havel
Debata se točí kolem velkého československého feministy T.G. Masaryka a toho, co se z jeho odkazu o ženské rovnoprávnosti podařilo uvést v život. Co se podařilo dvěma totalitám zničit – jak smutně příhodné v předvečer výročí popravy velké české feministky Milady Horákové – a jak se nepovedlo k pokrokovým základům naší republiky navrátit ani po sametové revoluci. To sprosté slovo na “F”, jak o feminismu hovoří Silvie v první kapitole své knihy, nám Čechům nějak pořád nejde. A je to škoda. I když Silvie vidí majáky naděje. Třeba zrovna v podobě nově přijaté redefinice znásilnění, která prošla poslaneckou sněmovnou nebývale hladce.
Cvičení imaginace
Silvie Lauder ukazuje, jak zásadní a důležitá je ženská rovnost, protože ženská práva jsou lidská práva. Mnohá řešení jsou překvapivě jednoduchá, jen chybí vůle. Mnohdy je třeba hlubokých strukturálních změn, jindy stačí být úplně obyčejně slušný, ohleduplný a empatický. Nejen k ženám.
Nejsou to žádné ideologie ani výmysly, Silvie používá konkrétní příklady a jasnou a srozumitelnou argumentaci založenou na faktech. Dovede mluvit poutavě, zaníceně a dlouho, dlouho, dlouho. Přesto však neztratí nit, je věcná a z otázek neutíká.
Moudrá to žena
Proud řeči a myšlenek přeruší až déšť. Ale jen na chvíli potřebnou k přesunu do nitra kavárny. Tam už dojde i na osobnější otázky. Jak si novinářka udržuje dobrou mysl, profesionalitu a jak zvládá nejen všeobecný tlak na ženy v exponovaných pozicích, ale třeba i četné verbální útoky a hejty v e-mailové komunikaci a na sociálních sítích.
Mohli bychom v Zrnku sedět až hluboko do noci, jenže kavárna taky potřebuje zavřít a Silvie potřebuje stihnout poslední vlak do Prahy. Další den ji čeká velký rozhovor a potřebuje se připravit. I tak zvládneme ještě v úzkém kroužku chvilku u Sostánku na náměstí.
„Rychlík R700 Vltava bude opožděn,” ozve se z nádražního rozhlasu.
Tak měla pravdu, moudrá to žena!
Vino et verbum | cyklus literárních setkání pořádaný Soběslávkou
Silvie Lauder | V pasti pohlaví
Kavárna Zrnko, 26.6.2024
Ostuda pod čarou
Psáno ve městě, kde jsou dospívající studentky před plesem povzbuzovány slovy: „Kozy ven!” Na což si okamžitě vzpomenu, když Silvie vypráví o nesmyslných požadavcích na vzhled žen v televizním přenosu.
Psáno ve městě, kde první potrefená husa začne kejhat na pozvánku k feministickému čtení slovy: „Ať se paní nejdřív podívá do Afriky!” Namísto aby na čtení přišla a zjistila, že s tímhle whataboutismem se Silvie vypořádává hned v úvodu knihy.
Psáno ve městě, kde oba výše uvedení mají v popisu práce kulturu.
Psáno ve městě, kde v knihovně samozřejmě knihu V pasti pohlaví neseženete.
