“Sdělení obsahuje převážně domněnky, nikoliv informace založené na faktech, je tendenční, kritizující a cílené proti radě města. Často zmiňuje spol. EXPRIN Property s.r.o. a vrhá špatné světlo jak na radu města, tak na tuto společnost. … Uveřejnění sdělení s reakcemi by vedlo k dohadům na stránkách Hlásky, které by navíc nebyly srozumitelné pro občany.”
— citace ze zamítavého stanoviska redakční rady radničního periodika Hláska k článku Nečekejme, jednejme.
Všimli jste si někdy, že v Hlásce se až na výjimky nedočtete kritické příspěvky? Nepřišlo vám to divné? Hlásku přece platíme všichni z našich daní a ještě jsme nuceni si ji kupovat za, snad symbolický, ale přesto peníz. A co dostáváme? Krom jistě užitečného koktejlu informací o kulturně společenských a sportovních akcích ještě notnou část radniční propagandy maskované zpravidla do sdělení pana starosty nebo do tzv. objektivních reportáží podepsaných redakcí.
Kritické články nebo diskuze se nehodí. Občan by totiž mohl znejistět, přemýšlet, ptát se. Nene, na myšlení jsme tu my, dala by se použít známá věta z pohádky S čerty nejsou žerty.
Není to poprvé, co Hláska neotiskla kritický článek a jistě to není naposled. Bohužel. Trochu jsem to tušil, byl jsem kritický a to se nenosí. Zdůvodnění uvedené v zápise číslo 6/2020 z jednání redakční rady mě ovšem zarazilo. Namísto toho, aby druhá strana mohla na názor reagovat, Hláska raději neotiskne nic. Diskuze je nežádoucí, občan/čtenář je blbec a stejně by to nepochopil. Netřeba zbytečně strhávat pozornost na něco, co by mohlo vzbudit obavy a otázky.
Co je ovšem naprosto za hranou objektivní novinařiny je neuvěřitelným způsobem nevyvážený text o dění kolem průmyslové zóny. Je zařazen namísto názorové polemiky, podepsán redakcí a hraje si na reportáž z dění. Jenže ouha, nikdo z redakce na jednáních, o kterých se v článku píše, nebyl, a navíc většinu textu zabírá přímá řeč pana starosty, který velmi všeobecně informuje o aktivitách rady města v projektu průmyslové zóny a o tom, jak je vše na dobré cestě spolupráce. O tom, že do jednání vstupuje od začátku petiční výbor s mandátem více než dvou tisíc občanů, o jeho návrzích a připomínkách, o kritických hlasech z komisí rady nebo lidí z Chlebova se nedočtete. O petičním výboru a jeho požadavcích je v celém textu jedna věta. Stanovisko petičního výboru redakci nezajímá, zbytečně by vnášelo nejistotu do všech těch jistot naslibovaných panem starostou. A abychom význam petičního výboru ještě umenšili, dáme okamžitě po zmínce o něm opět prostor panu starostovi, tentokrát k tomu, aby vystrašil případné pochybovače finančními náhradami, aniž by tvrzení podložil jediným příkladem.
Rada pracuje usilovně a petiční výbor? “Ale prosím vás, jdou s petičním výborem k šípku, vždyť to jsou takoví ti buřiči, co kritizují všechno a nic nedělají.” To je poselství redakčního „zpravodajství“.
Schválně si zkuste v textu, přikládám jej níže, označit barevně pasáže, s přímou řečí starosty a části, kde se hovoří o činnosti rady. A pak se pokuste v textu najít vyjádření petičního výboru. Nene, milí čtenáři, to spíš najdete květy zlatého kapradí, než objektivní reportáž v Hlásce. Zadání bylo zjevně jasné, skutečný stav věcí přece čtenáře nezajímá a voliče nebudeme zneklidňovat.
Petiční výbor přitom jednal již dvakrát s investorem, z toho jednou za účasti členů rady města. Se samotnou radou pak proběhla již dvě jednání, přičemž jasnou dohodu z prvního jednání radní nedodrželi a na druhé jednání přišli naprosto nepřipraveni. Ano, o tom chtěl informovat neotištěný článek. A také o tom, že investor není dobrodinec města, ale podnikatel, jehož zájmem je generování zisku. V tom není nic negativního, to je popis skutečnosti bez příkras. Negativní jsou dopady tohoto typu podnikání a to je doložený fakt, žádná domněnka nebo tendenční informace.
„Kombinace dobré polohy a dálnic společně s levnou pracovní silou, slabými samosprávami a benevolentními předpisy ke stavbě takových areálů vedla k tomu, že střední Evropa zažila především po vstupu do EU booom logistických areálů. Unifikované skladové haly ovlivňují životní prostředí. Zvětšují dopravní zátěž, přehřívají okolí, přispívají ke světelnému smogu a odvádějí vodu z krajiny. Na krásu, natož splynutí s okolím se nehledí. Je to účelová prvek globální ekonomiky ledabyle zasazený do krajiny, aby zmizel, musela by se celá krajina změnit. Pracovní příležitosti, které logistické areály vytvářejí jsou většinou nejisté a nekvalifikované.“
— O tzv. devítihodinové Evropě z knihy Ocelová města Architektura logistiky ve střední a východní Evropě podle časopisu Respekt č. 35 (Inženýrský horor)
Zamítnutý článek také stručně uváděl, co je územní plán a proč je tak sakramentsky důležité mít ve městě dobrý územní plán. A že ten soběslavský má své meze a je zastaralý. To ostatně potvrdila na jednáních i paní architektka Buzu a dokonce to vyplývá i z vyjádření investora, když odpovídal na jednáních na otázku, proč si pro stavbu obřího komplexu vybral Soběslav. Ano, Soběslav má územní plán, který v pohodě umožňuje stavbu čtyř obřích logistických hal. Rada města se svými nynějšími kroky pouze snaží hasit požár a odmítá si připustit, že vědrem vody ze studny to nezvládne.
A redakce Hlásky ví, že o krocích rady se nepochybuje. A proto opět servíruje informace tak, aby občana neznepokojovala. A když už, tak jen snad činností jakéhosi petičního výboru. Informační kanály města opět fungují jednostranně. Vytrubují hlasitě a zvesela, aby přehlušily burácení blížícího se vodopádu. S ironií by se tak dalo říct, že Hláska je vlastně velmi přiléhavý název našeho radničního periodika.
Když jsme se na začátku dozvěděli, že nám chtějí humny postavit obří sklady, Hláska i Infocentrum svorně chlácholily čtenáře, že vše je tak, jak má být a nebezpečí se nekoná. Neváhaly přitom mlžit, používat nepřesné informace či dokonce lhát. Jeden nevěděl, zda čte propagační leták investora nebo zprávu ze zpravodaje, jehož tvorbu si platí. Občané, setrvejte v klidu. Nebezpečí nehrozí. Město má vše pevně v rukou.
Opak byl pravdou. Naštěstí občané v klidu nezůstali a připomínkovali hrozivý projektový záměr už v počátku, zatímco město se na připomínkování záměru ani nezmohlo a muselo konstatovat, že záměr je podmíněně přípustný. To je smutný fakt.
Hláska v kauze průmyslové zóny opakovaně selhává a nepřináší objektivní a vyvážené zpravodajství. Na nekvalitní práci redakce ostatně upozornil ještě před kauzou průmyslové zóny i nezávislý audit. Ten byl ale samozřejmě odmítnut, aniž by se jím některá z dotčených stran podrobně a opravdu sebekriticky zabývala. Zřizovatel radničního periodika nevyužil cennou zpětnou vazbu, přesvědčen o své dokonalosti.
„Městské zpravodaje vznikly jako důsledek jedné věty zákona o obcích, podle které mají radnice povinnost informovat občany, tečka. Je v pořádku, že to někdo kromě úřední desky začal dávat také tištěné babičkám do schránek. Ale ať to zůstane úřední deskou, přehledem rozhodnutí. Ať si nehraje na žurnalistiku, což není, ať nenabírá inzerci. Nejsou to noviny, je to PR nástroj, jako když dostanete leták na slevy v obchodě. Úplně stejně dostáváte brožurku, kterou se prodává vedení radnice. To je problém.“
Je smutné, že Hláska porušuje nejen pravidla objektivní novinařiny, ale i vlastní pravidla vydávání, která mj. říkají, že má informovat “o činnosti organizací, společností a spolků působících na území města” Tedy také o činnosti a názorech petičního výboru, který zastupuje přes dva tisíce občanů.
Naštěstí pro redakční radu Hlásky existuje v pravidlech pro vydávání kouzelná záchranná formulka: “Na zveřejnění příspěvku není právní nárok. Tečka.” Redakční rada tak může klidně spát, protože tímhle sdělením umlčí na svých stránkách každého nepohodlného kritika.
A můžeš spát i ty, milý občane, my v Hlásce víme, co je pro tebe dobré a proto ti to příští měsíc zase naservírujeme, však sis to zaplatil. Na myšlení jsme tady totiž my.
Nebo ne?
