Silnou stránkou našeho města je prý komunikace s občany. Vidíte, já bych třeba vyzdvihl cyklistiku. Ne tu kdovíjak sportovní a spíše turistickou, myslím tu obyčejnou – s kolem na nákup, návštěvu, do kostela, na vlak nebo jen tak k vodě. Na značce kola nezáleží, elastický oděv netřeba. Doporučil bych tedy povinnou výbavu bicyklu a helmu, i když… donuťte k tomu babičku. Věk totiž v téhle cyklistice nerozhoduje. Ono to naopak mnohým seniorům jde na kole lépe než pěšky.
Soběslav je zkrátka městem cyklistů!
Ovšem letitým paradoxem našeho města je, že pro tenhle typ městské dopravy se tu nehnulo ani prstem. Všem, kteří to i přes ten nezájem města o bezpečnost cyklistů nevzdali, patří velký dík a obdiv!
Nejenom, že dělají něco pro své zdraví, ale také šetří životní prostředí a místo. Místo, zvláště to parkovací, je v Soběslavi velké téma. Představte si, že by všichni ti cyklisté přesedlali za volant. Ejhle, u nádraží by najednou chybělo kolem třiceti parkovacích míst, jak by vypadalo náměstí raději nepřemýšlet.
Zatímco mnoho měst buduje koridory pro cyklisty, řeší sdílení veřejného prostoru, preferuje v centrech pohyb pěších a cyklistů, v Soběslavi se tváříme, že je všechno v pořádku. Máme tu přece úzké silnice a tam se zkrátka cyklista nevejde. Narazil jsem na článek v Deníku z roku 2008 (1).
Pomiňme jeho kvality a vyváženost pohledu, všimněme si spíš popisu situace a toho, že už před deseti lety vedení konstatovalo, že v Soběslavi mají cyklisté smůlu. Nejde to. Ani náznak snahy o hledání řešení a změny. O problému ale víme. Nebo to vlastně není problém?
Mezitím čas běžel a mnohá další a další města měnila dopravu v centrech a budovala koridory pro cyklisty nebo aspoň namalovala cyklopiktogramy. Na ty není žádná norma. Ty jen upozorňují, že v provozu jsou i cyklisté. Úplné cyklistické minimum.
Když zase dozrál čas, ptali jsme se se Soběslávkou na podzim roku 2016 města, jak pokročilo se strategickým dokumentem, tzv. cyklogenerelem. Napsali jsme k tématu v říjnu článek zamýšlený do Hlásky. (2) Ten ale nebyl otištěn s odůvodněním, že pan starosta situaci ozřejmí sám. I vyšel v únorovém (2017) čísle článek, který byl jakousi reakcí na náš text, ale vůbec jej nezmínil a točil se jen kolem cyklistického spojení Soběslavi a Veselí nad Lužnicí, tedy tzv. cyklotrasy Lužnice. (3) Ta je samozřejmě náročná, protože jde o výkupy pozemků atd. To je pochopitelné. O situaci cyklistů ve městě se však opět mlčí.
Mezitím se rekonstruuje náměstí, ne úzká ulice, ale celý prostor náměstí. Cyklisté z projektu ovšem vypadnou, tedy přesněji řečeno, nikdy v něm nejspíš nebyli uvažováni. Řeší se pouze automobily a parkovací místa. Soběslavská mantra.
Město bez zvláštní medializace zadá zpracování dokumentu “Posouzení vedení cyklistické dopravy v Soběslavi po silnicích II. a III. třídy”. Ten nese datum z července 2017! Není však zveřejněn a systematicky se s ním nepracuje.
Když se před volbami letošního roku objeví v programech stran a hnutí kandidujících ve volbách hesla o podpoře cyklistiky. Vypadne ze šuplíku města rok starý dokument a nikomu nepřijde divné dát ho do sekce aktuality. A ejhle, má překvapivý závěr: doporučuje vést cyklistickou dopravu mimo uliční prostor. S hořkostí nezbývá než se ptát, zda se myslí prostor pod zemí nebo prostor vzdušný.
K dokumentu přibude článek (4), který ale neusiluje o hledání řešení, ono na to v tom předvolebním shonu ani není prostor. Namísto toho padají argumenty: je to složité, lidé by asi neocenili změny a je to výzva pro nové zastupitele. Článek možná nechtěně přiznává, že město za celou tu dobu nepřipravilo koncepci městské mobility. Tedy opravdu ucelené řešení, které nehasí tu problém rekonstrukce náměstí, tam problém s parkováním. Za těch mnoho let jednoho vedení města je to smutné, ale pořád se to snad dá napravit, když budeme opravdu chtít, jak se k tomu zavazujeme ve volebních programech.
Přijímám tuhle výzvu!
Je mi jasné, že to nebude jednoduché. V první řadě je ale třeba říct, že cyklisty ve městě chceme a podporujeme, to tu totiž po léta nikdo neřekl. A hned potom je třeba začít promýšlet možná řešení. Koncepčně! Musíme řešit městskou mobilitu, ne odděleně rekonstrukce, pak parkování a pak zase něco jiného. Je třeba začít u diskuze s občany a odborníky. Podívat se na dobré příklady z jiných měst. Může nám pomoci asociace měst pro cyklisty a jiné odborné platformy. Je třeba připravit a promyslet variantní návrhy. Ano, jejich součástí mohou být i návrhy jednosměrek v centru. Možná to někoho nepotěší, ale myslím, že je to řešení, které stojí za úvahu. Ono by to totiž nejspíš pomohlo i rezidentům, kteří řeší parkování, pěším, lidem na vozíčku a maminkám s kočárky. Centrum města totiž má být dostupné, ale nutně nemusí být průjezdné pro tranzit. Setkal jsem se s názory lidí v centru, kterým vadí, že neprojedou s kočárkem, že jim poměrně rychle jezdí tranzitní doprava téměř před prahem a díky úzkému chodníčku vycházejí z domu téměř rovnou do vozovky. Řešení problému bude jistě hledání kompromisu mezi různými zájmy a bude vyžadovat ohleduplnost všech zúčastněných stran, ale věřím, že konsensus je možný a na jeho konci může být zklidnění centra a větší bezpečnost cyklistů i chodců, při zachování dostupnosti služeb pro přespolní, kteří do Soběslavi musí jezdit za službami, na úřad nebo k lékaři.
Neříkejme, že to nejde, pojďme si nad tím tématem sednout a diskutovat!
Soběslav a její cyklisté si to zaslouží!
Prameny citované v textu:
- https://www.denik.cz/z_domova/sobeslav_cykliste20080831.html
- http://sobeslavka.cz/novy-cyklogenerel-pro-sobeslavsko/
- https://www.musobeslav.cz/mesto-sobeslav/sobeslavska-hlaska/
- https://www.musobeslav.cz/infocentrum/informacni-stredisko/aktuality/?more=1715#msg1715