Den první. León-Villar de Mazarife. 23 km

León za svítání je krásný. A mrtvý. Zavřené okenice, obchody i nádherná katedrála.
Však je teprve půl sedmé!
Jen na autobusáku funguje bistro. Ovšem s dobrou kávou za rozumný peníz. Žádný zalejvaný bryndy.
V ulicích jsou jen uklízeči, tedy myči chodníků, a první poutníci. Sbírají se z postranních uliček, aby mohli sledovat svatojakubské mušle v dlažbě a žluté šipky.
Stále žasnu. Staří, mladí… ovázané nohy. Hodně Asiatů. Poznáte je podle klobouků a rukavic. Buen camino!
Opouštíme staré město i předměstí se zbytky vinných sklípků. Přichází industriální předměstí, bordýlek a ruderál. Přejít dálnici, podejít dálnici a už je tu zemědělská krajina. Nejdřív asfalt, pak za městečkem La Virgen del Camino odbočíme na alernativo, protože hlavní cesta vede podél rušné silnice. Tlusťoch z autobusu říkal, že tenhle úsek za nic nestojí. Asi nešel alternativo. Tohle vynechat, nadával bych si. V La Virgen je nenápadný kostel. Betonová stavba se soudobými vitrajemi a krásným průčelím s bronzovými stylizovanými sochami dává tušit něco mimořádného. Naštěstí právě otvírají. Takovou krásu už jsem dlouho neviděl. Naprosto čistý betonový interiér. Žádné obrazy a obvyklý katolický kýč. Veškerá pozornost se soustředí na nádherný zdobený barokní oltář. Bohaté květinové vazby, vůně kadidla a lilií.
Dalším chrámem je krajina mezi La Virgen a Villar de Mazarife, naším dnešním cílem. Mozaika luk, pastvin a políček. V pozadí zasněžené hory. Jaro. U nás už je léto, tady ne. Duby sotva obrážejí. Topoly mají červené lístky. V loukách kvetou orchideje, sasanky, pilát…a další kvítí. Bílá, žlutá, fialová. Ve vsích je slyšet klapání čápů. Na starobylých zvonicích totiž bývají hnízda. Ve Villar de Mazarife mají dokonce tři. Všechna obsazená. A bez dotací.
Dnes bude naším ochráncem sv. Antonín Paduánský.

Leónská katedrála. Je chvíli před sedmou. Takhle prázdno tu je jen ráno.
Radek šaškuje před kostelem sv. Marka. León.
Dům mnoha stylů aneb i ve Španělsku lze potkat architektonický bizár.
Značení v dlažbě.
Svatý Jakub odpočívá… můžete se přidat. Kdo ale jednou obuje sandále poutníka, už těžko se z nich bude zouvat.
Detail fasády bývalého kláštera, pozdější nemocnice a dnešního luxusního hotelu sv. Marka v Leónu.
Malej a velkej. Pěknej a vošklivej. Dříve a nyní… León
Hobitín vinných sklepů na předměstí Leónu.
První pořádný patník na cestě z Leónu.
To jsme to vzali hopem…
Průčelí nádherného moderního kostela v La Virgen del Camino.
Krásný čistý interiér nechává vyniknout starému baroknímu oltáři z původního kostela.
Je máj, čas orchidejí.
Kvítí kolem cesty.
Svatojakubská mušle a žlutá šipka jsou průvodci a navigátoři poutníků.
Patníky, které se neomrzí. Na rozdíl od bot vydrží věky.
Orchidejové louky jsou běžné, ale stále krásné.
Modřence v příkopu.
Žluté pryskyřníky krásně doplňují barevné spektrum podél cesty.
Road goes ever on and on. Chtělo by se říct, že v pozadí jsou Mlžné hory 😉 Hory tvoří hranici mezi provinciemi Asturie a Kastilie/León.
V Čechách už je léto, tady teprve jaro.
Jaro plné květů.
Ikonická fotografie. Camino Francés.
Duby sotva raší.
Louky kvetou.
Asfodely sotva ženou do květu.
Vítá nás dnešní konečná. Villar de Mazarife.
Pohodlný albergue u sv. Antonína Paduánského. Vegetariánský.
Čápi milují zdješí zvonice. Ve Villar de Mazarife mají hned tři hnízda, všechna jsou letos obsazená.
Dveře domů kolem camina. Poutnické motivy.
I ve Villar de Mazarife mají za vesnicí sklepy. A na nich vlčí máky.
Dveře a dveře… další věčný námět fotografií z camina.
Ulička ve Villar de Mazarife. Na kopečku pod vodojemem, který vypadá jako ufo, byla pekárna. Vstup byl přímo z předsíně domku. Jako když lezete k někomu domů. Tady ovšem bydlela stará, ale vlídná čarodějnice. Chleba pekla velmi dobrý.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..